dnes je 1.7.2022

Input:

Zřízení veřejného pohřebiště

1.1.2016, , Zdroj: Verlag Dashöfer

5
Zřízení veřejného pohřebiště

Mgr. Miroslava Sobková

Je obci zákonem uložena povinnost provozovat veřejné pohřebiště?

Zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů (dále jen "ZPOH"), v § 16 odst. 1 stanovuje, že veřejné pohřebiště provozuje jako služby veřejného zájmu obec v samostatné působnosti. Samostatnou působnost lze v souladu s § 35 zákona č. 122/2000 Sb., o obcích, interpretovat tak, že obec je vázána při jejím výkonu pouze právními předpisy, a nikoliv pokyny orgánů státní správy, např. ministerstev. Nicméně se s určitou formou subordinačního vztahu územní samosprávy k jiným orgánům veřejné moci kalkuluje např. v případech, kdy proti rozhodnutí obce existují opravné prostředky.

Kromě obce může veřejné pohřebiště provozovat také registrovaná církev nebo náboženská společnost. Zákon o pohřebnictví tímto ustanovením provozování veřejného pohřebiště omezil na určité státem vybrané subjekty a vyloučil tak subjekty soukromoprávní. Důvodem pro vyloučení věci ze soukromoprávního styku spočívají v zásadě v jejich povaze, v tomto případě jsou dány důvody etické, pietní a náboženské. Působení veřejného zájmu se promítlo např. i v restitučních nárocích, kdy veřejná pohřebiště těmto nárokům nepodléhala, neboť veřejný zájem v daném případě převažoval nad účelem restituce.

Další povinností obce je podle zákona č. 122/2004 Sb., o válečných hrobech a pietních místech a o změně zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, péče o válečné hroby a pietní místa. Neplnění povinností vyplývajících z uvedeného zákona je definováno jako přestupek. Péče o válečné hroby a pietní místa je v přenesené působnosti. Na plnění úkolů v přenesené působnosti obdrží obec příspěvek ze státního rozpočtu.

Jaké náležitosti musí splnit obec, aby mohla zřídit veřejné pohřebiště?

Veřejné pohřebiště může být zřízeno na návrh obce, a to na pozemcích v jejím vlastnictví, na základě územního rozhodnutí a následného stavebního povolení vydaného místně a věcně příslušným stavebním úřadem. Jsou-li součástí veřejného pohřebiště hroby, je podle § 17 odst. 1 ZPOH obec povinna předložit i výsledky hydrogeologického průzkumu. Z těchto výsledků musí být zřejmé, že pozemek je vhodný k takovému způsobu pohřbívání.

Na základě výsledků hydrogeologického průzkumu1 a vyžádaného stanoviska příslušné krajské hygienické stanice určí provozovatel délku tlecí doby. Ta nesmí být kratší než 10 let. Bez hydrogeologického průzkumu a stanovení délky tlecí doby nesmí být veřejné pohřebiště provozováno, pokud na něm má být umožněno pohřbívání do hrobu.

Současně musí obec v souladu s § 17 odst. 2 ZPOH zřídit okolo veřejného pohřebiště ochranné pásmo v šířce nejméně 100 m. Stavební úřad může na takto vymezeném místě zakázat nebo omezit provádění staveb nebo činnosti, které by mohly ohrozit řádný provoz pohřebiště. Vlastníci pozemků v ochranném pásmu mají nárok na náhradu za prokázané omezení užívání jejich pozemku. Náklady za prokázané omezení užívání pozemku a náklady spojené s technickými úpravami v tomto pásmu nese provozovatel veřejného pohřebiště.

Ke zřizování hrobů, hrobek, náhrobků a hrobových míst není třeba povolení nebo ohlášení na stavebním úřadu. Stavební povolení nebo ohlášení podle stavebního zákona je však potřebné ke zřízení např. toalet, oplocení.

Obec nevlastní pozemky, na kterých by mohla zřídit veřejné pohřebiště, jak splní povinnost uloženou jí zákonem o pohřebnictví?

Jestliže nemůže obec zajistit tuto službu v územním obvodu své působnosti, je povinna ji zajistit v jiné obci v okolí na základě dohody s provozovatelem pohřebiště. Obci, která zajišťuje pohřbívání, vzniká povinnost hradit druhé obci náklady,

Nahrávám...
Nahrávám...