dnes je 3.7.2022

Input:

Pohřebnictví

15.5.2015, , Zdroj: Verlag Dashöfer

1.3
Pohřebnictví

ThLic. Tomáš Kotrlý, Th. D.

Podle evidence Ministerstva průmyslu a obchodu provozovalo v České republice ke dni 30. června 2015 pohřební služby 606 podnikatelů v 1534 provozovnách (včetně sjednávacích kanceláří), provozovatelů krematorií bylo evidováno 55 ve119 provozovnách (včetně  27 krematorií s 54 kremačními pecemi) a jeden nelékařský poskytoval balzamace a konzervace z celkem deseti posyktovatelů. Služby v pohřebnictví vykazují za určitých okolností znaky služby ve veřejném zájmu. Mrtvé lidské tělo a jeho části jsou podle § 493 NOZ vyjmuty z věcí v právním slova smyslu, nejedná se odpad (včetně nesnímatelných náhrad). Posílena byla ochrana osobnostních práv po smrti člověka (srov. § 82 odst. 2 NOZ) a ochrana lidských ostatků deponovaných mimo pohřebiště (srov. § 92 odst. 2 NOZ). Nakládání s mrtvým lidským tělem a oddělenými částmi těla výrazně reguluje i veřejné právo. Neoprávněné nakládání s lidskými tkáněmi, orgány, embryem či genomem může naplnit i skutkovou podstatu některého z trestných činů (§ 164 až § 167 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník). Test DNA vyhotovený na základě vzorku DNA odebraného z těla zemřelého, aniž by k tomu dal souhlas před smrtí sám zemřelý, nebo po jeho smrti osoby oprávněné k pietní ochraně osobnosti podle NOZ, je nezákonně získaným důkazem a jako takový je v soudním řízení nepřípustný (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 1982/2012 ze dne 24. 9. 2014).

Vypravitel pohřbu by měl být po převzetí “Listu o prohlídce zemřelého“ (část A), na který má podle § 86 odst. 1 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, právní nárok, povinen zjistit, jakým způsobem si zemřelý přál být pohřben (srov. § 114 NOZ). Není-li výslovné přání zemřelého ohledně jeho pohřbu respektováno, aniž by pro to existovaly řádné důvody (např. přání zemřelého je v rozporu s právními předpisy, pozůstalost nepokryje náklady na uskutečnění zamýšleného pohřbu apod.), jedná se o narušení ochrany osobnosti zemřelého. Uplatnění práva na posmrtnou ochranu osobnosti člověka je subjektivním, původně vzniklým osobnostním právem oprávněných osob.

Vedle tohoto práva na slušný pohřeb a hrob se jedná především o důležitý veřejný zájem na zachování etických a hygienických pravidel při nabízení a poskytování služeb v tomto oboru. Obecný respekt k poslední vůli člověka o způsobu zacházení s jeho tělem

Nahrávám...
Nahrávám...