Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 1709

 Nahoru[Odloučení pozůstalosti]

Podmínky

Návrh na odloučení pozůstalosti od majetku dědice smí učinit věřitel v průběhu řízení o pozůstalosti, tj. až do nabytí právní moci usnesení, kterým se řízení končí.

Věřitel musí svoji snahu a obavu doložit a prokázat. V situacích, kdy bude důvodná obava, že majetek z pozůstalosti splyne s majetkem dědice, který například má velké množství svých vlastních závazků, bylo by právo věřitele na uspokojení pohledávky značně oslabeno. Věřitel bude muset obavu z předlužení dědice doložit např. výpisy z katastru nemovitostí, kde na nemovitostech dědice budou právní závady a zatížení v nikoli nepatrných částkách, doklady o dluzích dědice atd.

Soud tedy na základě návrhu o odloučení pozůstalosti rozhodne. Odmítnutí návrhu provede soud v okamžiku, kdy zjistí, že důvody uváděné věřitelem neexistují nebo nejsou dostatečné. Může se tak stát, pokud dědic doloží, že věřitelův dluh již byl splněn, nebo je alespoň zajištěn.

Dospěje-li soud k závěru, že obava věřitele je důvodná, odloučí pozůstalost do doby, než bude její účel splněn, tj. zpravidla do doby, než bude věřitelova pohledávka uspokojena. Jedná se tedy o odloučení faktické.

Jedná se o jakési zajištění práva věřitele k uspokojení jeho pohledávky tak, aby jmění z pozůstalosti nesplynulo se jměním dědice. Nerozhoduje, zda dědic uplatnil výhradu soupisu či nikoli.

Důsledky pro věřitele

Celá řada otázek v souvislosti s odloučením pozůstalosti není dosud vyřešena. V současné době se domníváme, že věřitel, kterému bylo v návrhu odloučení pozůstalosti vyhověno, se stává jakýmsi přednostním věřitelem co do…