Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 1493

K odst. 1

Pořízení pro případ smrti (dědická smlouva, závěť) s sebou nesou významné právní a další důsledky. Je proto žádoucí, aby takový projev vůle byl učiněn v klidu, svobodně a bez závislosti na jiných osobách. Zákon v této souvislosti stanoví, že neplatné je povolání za dědice ustanovením § 1493 definovaných osob, u kterých je riziko, že působily na zůstavitele tak, že se nerozhodoval svobodně a nezávisle.

Ustanovení § 1493 odst. 1 konkrétně uvádí, že pořídil-li zůstavitel pro případ smrti v době, kdy byl v péči zařízení, kde se poskytují zdravotnické nebo sociální služby, nebo kdy jinak přijímal jeho služby, a povolal-li za dědice nebo odkazovníka osobu, která takové zařízení spravuje (tento termín zahrnuje pravděpodobně vlastníka i provozovatele takového zařízení) nebo je v něm zaměstnána nebo v něm jinak působí, je povolání těchto osob za dědice nebo odkazovníka neplatné.

Výjimkou je případ, kdy se pořízení pro případ smrti učinilo závětí vyhotovenou ve formě veřejné listiny. Tato výjimka je ospravedlněna i tím, že osoba, která sepisuje veřejnou listinu o závěti má povinnost přesvědčit se, zda se projev poslední vůle děje s rozvahou, vážně a bez donucení; navíc jde o výlučný projev vůle zůstavitele (na rozdíl od dědické smlouvy).

K odst. 2

Neplatnost povolání za dědice nebo zřízení odkazu ve prospěch osob uvedených v odstavci 1 se však nepoužije, jestliže zůstavitel byl z péče zařízení, kde se…