dnes je 17.6.2024

Input:

K první kasační stížnosti na přestupek proti zákonu o pohřebnictví (1. část)

12.12.2023, , Zdroj: Verlag Dashöfer

42
K první kasační stížnosti na přestupek proti zákonu o pohřebnictví (1. část)

ThLic. Tomáš Kotrlý, Th.D.

Provozovatel krematoria se smuteční síní neumožnil pozůstalým rozloučit se se svým blízkým zemřelým, přestože obřad byl řádně objednaný a předem uhrazený. Těsně před zahájením rozloučení shromážděným hostům znemožnil vstup do obřadních prostor. Co bylo důvodem takového rozhodnutí, v jehož důsledku jedna z pozůstalých skončila na jednotce intenzivní péče?

Společensky škodlivý protiprávní čin porušující zájmy truchlících pozůstalých a ohrožující důstojnost památky na zemřelého nalezneme v ustanovení § 14 odst. 3 písm. c) zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o pohřebnictví"). Provozovatel krematoria je povinen zdržet se při kontaktu s pozůstalými chování nešetrného k jejich citům a umožnit při smutečních obřadech účast registrovaných církví, náboženských společností nebo jiných osob v souladu s projevenou vůlí zemřelé osoby. Podle § 27 odst. 7 zákona o pohřebnictví se právnická nebo podnikající fyzická osoba, která provozuje krematorium, dopustí přestupku tím, že poruší při kontaktu s pozůstalými některou z povinností podle § 14 odst. 3 písm. c). Za přestupek uvedený v § 27 odst. 7 zákona o pohřebnictví lze uložit pokutu podle § 27 odst. 10 zákona o pohřebnictví do výše 200 000 Kč.

K tomuto zákonnému rámci existuje v České republice první reálná kazuistika, která je mimořádná houževnatostí přestupce, provozovatele krematoria, délkou řízení a množstvím důkazních materiálů a vyslechnutých svědků. Po čtyřech letech není tento správní spor ukončen. Ministerstvo pro místní rozvoj (dále jen "žalovaný") obdrželo dne 18. října 2023 od Nejvyššího správního soudu žádost o vyjádření ke kasační stížnosti přestupce T., s. r. o., zastoupeného advokátem D. (dále jen "žalobkyně" nebo "přestupce" nebo "provozovatel krematoria" nebo "provozovatel obřadní síně"). Žalobkyně se tímto mimořádným opravným prostředkem domáhá zrušení rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 10 A 118/2020-60 ze dne 29. září 2023 (dále jen "napadený rozsudek"), kterým byla zamítnuta žaloba žalobkyně, kterou se domáhala zrušení rozhodnutí ministryně pro místní rozvoj č. j. 5677/2020-31-4 ze dne 25. srpna 2020, kterým byl zamítnut rozklad žalobce proti rozhodnutí žalovaného č. j. MMR-56407/2018-52 ze dne 14. ledna 2020.

Spis jen na straně žalovaného čítá téměř sto stran. Tento text si klade za cíl seznámit čtenáře jen s tím podstatným, cituje názor žalobkyně v těch nejnutnějších momentech, přesto musel být pro svoji délku rozdělen na dvě části. V první části půjde o rané stadium šetření, v druhé části o pozdější doplnění výpovědi přestupce.

Část I

1. Skutková podstata přestupku

Napadený rozsudek nejen potvrdil rozhodnutí žalovaného ze dne 20. srpna 2020, jímž byl provozovatel krematoria uznán vinným ze spáchání přestupku podle ustanovení § 27 odst. 7 zákona o pohřebnictví, ale ve výroku II dále uvedl, že žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení, a ve výroku III stanovil, že žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Městskému soudu v Praze trvalo tři roky, než vydal toto rozhodnutí, a obávám se, že stejně dlouho si počkáme na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Žádost o vyjádření ze dne 18. října 2023 je vedena u Nejvyššího správního soudu pod č. j. 3 As 240/2023-19. Žalovaný vyjádření dodal Nejvyššímu správnímu soudu do 30 dnů ode dne doručení pod č. j. MMR-77694/2023-31.

Přestupku se provozovatel krematoria v postavení provozovatele obřadní síně dopustil tím, že porušil povinnost podle § 14 odst. 3 písm. c) zákona o pohřebnictví, když během necelých tří čtvrtin hodiny se při kontaktu s pozůstalými v den pohřbu jim blízkého člověka nezdržel chování nešetrného k jejich citům. Neumožnil jim společně, rituálně truchlit a navzdory jejich naléhavým prosbám trval na zrušení předem sjednaného, uhrazeného, veřejnosti přístupného smutečního obřadu, naplánovaného dle harmonogramu provozovatele krematoria na konkrétní hodinu v obřadní síni krematoria. Své chování vůči desítkám pozůstalých, které odmítl ve sjednaný čas vpustit do smuteční síně, zdůvodnil tím, že na místě nebyla přítomna vypravitelka pohřbu. Dále uvedl, že přítomným nabídl posunutí termínu posledního rozloučení o pár hodin, než se s vypravitelem pohřbu spojí telefonicky.

Obřadník/ceremoniář krematoria nadto poškodil dobré jméno zarmoucené rodiny tím, že ji osočil z rodinných sporů. To vše za osobní podpory svého nadřízeného, jednatele provozovatele krematoria. Soud jeho postoj hodnotí takto: "Provozovatel krematoria se ani v průběhu přestupkového řízení nechoval dostatečně citlivě, neboť z jeho strany omluvu vůči pozůstalé S. nebo B. neposlal, a to i kdyby byl přesvědčen, že je v podezření neprávem, mohl vzhledem k okolnostem vyslovit politování nad nastalou situací. Ani slovem, ani gestem nic podobného nenaznačil a nikdy stěžovatelku neoslovil, aby se pokusil zcela lidsky a neformálně spor zmírnit nebo popř. takto i ukončit. Jediné ,vyjádření´ provozovatele krematoria k nezrealizovanému obřadu bylo zaslání faktury ve výši 1 150 Kč pohřební službě za neuskutečněný obřad." Napadený rozsudek najdete zde https://mmr.gov.cz/getmedia/46a1f003-0840-4533-a76b-f94d7289d29e/10A_118_2020_20_anonymizovany.pdf.aspx .

Žalobkyně tvrdí, že není rozdíl mezi zrušením obřadu a časovým posunem obřadu. Výrok rozhodnutí žalovaného však zní konkrétně, došlo ke "zrušení předem sjednaného, uhrazeného, veřejnosti přístupného obřadu, naplánovaného dle harmonogramu provozovatele krematoria na den... od 13:20 hodin v obřadní síni krematoria...". I kdyby se obřad konal později, není ze spisu jasné, v kolik hodin, kterého dne a zda vůbec v obřadní síni krematoria. Od 13:20 hodin do konce dne... se na určeném místě nekonal. Pozůstalí a smuteční hosté byli nuceni odejít. Rodina a hosté stojící před budovou a čekající na obřad byli konfliktem před obřadní síní šokováni, rozděleni a destabilizováni; vypravení autobusu smutečních hostů (především v důchodovém věku) už se znovu nezorganizovalo.

2. Děj dle žalovaného

Paní S. spolu se svou matkou přišla v dostatečném časovém předstihu na veřejně přístupný pohřeb, který se měl konat ve 13:20 hodin v obřadní síni krematoria. Jako jedné z nejbližších pozůstalých, dceři družky zemřelého, jí bylo některými čekajícími smutečními hosty neformálně kondolováno. Ve vypjaté, vážné chvíli, těsně před zahájením smutečního obřadu, uprostřed hřbitova před budovou krematoria nečekala jakýkoli zásadní dotaz zřízence krematoria, k tomu ještě na přítomnost objednavatele obřadu. Impertinentní otázka vzešla nejprve od zaměstnankyně žalobkyně, paní O., která v roli obřadnice namísto přivítání pozůstalých vyžadovala jen jednu jedinou osobu, a to paní B. Paní S. reagovala jako první jménem všech přítomných oslovených s tím, že paní B. omlouvá. Podle tvrzení zástupkyně žalobkyně na místě nepřítomnost vypravitelky na obřadu pohřbu mohla být zhojena jedině její písemnou plnou mocí k zastoupení toho, kdo jediný smí reklamovat případné nedostatky obřadu. Ve 13:40 hodin se přes veškerou snahu paní S. její rodina dozvídá, že pohřeb se konat nebude.

Přestupku se žalobkyně dopustila ve velmi krátké době v průběhu necelých 45 minut. Zásadní argumentace žalobkyně se opírá o právní jednání, které se odehrálo tři dny před tímto přestupkem. Paní B., bytem..., Slovenská republika, uzavřela dne... se společností C., s. r. o., IČO..., se sídlem..., používající obchodní jméno UV, (dále jen "C., s. r. o.") konvenční formulářovou objednávku pohřebních služeb (vytvořenou programem MEMORIA 3.0 pro Windows 9x a XP) č. 2018/02/0109 na zajištění smutečního obřadu panu Z., poslední místo pobytu..., narozenému dne... a zemřelému dne... (dále jen "zemřelý"). Smuteční obřad se měl uskutečnit v obřadní síni krematoria města Y., IČ: ... (dále jen "město Y."), ve čtvrtek dne... od 13:20 hodin. Rakev měla zůstat po celou dobu obřadu zavřená, v případě "ad hoc" přání pozůstalých ji směla otevřít pohřební služba C., s. r. o. Viz bod 10 objednávky, ve kterém objednavatel udělil plnou moc této společnosti k otevření rakve, tj. k ničemu jinému. Krematorium za město Y. provozuje žalobkyně na základě smlouvy o nájmu nebytových prostor uzavřené dne..., ve znění pozdějších dodatků č. 1 a č. 2.

Z propouštěcí zprávy z nemocnice založené v správním spise vyplývá, že v důsledku necitlivého jednání ze strany žalobkyně a zrušeného obřadu musela být dlouholetá družka zemřelého hospitalizována, a to 12 dní na JIP III. interny ve Fakultní nemocnici....

Žalovaný ctí princip soukromého práva "pacta sunt servanda". V této konkrétní příkazní smlouvě ovšem nebyla sjednána žádná povinnost ani jedné ze smluvních stran zúčastnit se smutečního obřadu a být na něm přítomen již 20 minut před jeho zahájením. Význam, který žalobkyně přikládá podpisu objednávky paní B., je proto pro žalovaného účelový a upjatě formální. Spolu s paní B. byly u sjednání a uzavření této adhezní smlouvy k zajištění tohoto běžného občanského smutečního obřadu přítomny družka zemřelého paní V., její dcera paní S. a dále byla přítomna dcera paní B., R.

Svědkyně S. vypověděla, že za účelem pietního rozloučení v obřadní síni krematoria města Y. "jsme na pohřební službě byly čtyři, já, vlastní dcera zemřelého, maminka jako družka zemřelého a dcera nevlastní sestry. Sjednávaly jsme služby...". Všechny ženy byly v souladu se zákonem o pohřebnictví vypravitelky pohřbu, protože byly osoby sjednávající pohřbení do 96 hodin od oznámení úmrtí (viz § 2 písm. p) zákona o pohřebnictví). Sjednávaly obřad společně a nerozdílně, ve stejný čas ve stejné místnosti s jedním zaměstnancem pohřební služby. Formálně se lišily jen proto, že formulář objednávky pohřební služby neobsahoval kolonku pro vyplnění více vypravitelů. Za vypravení celého pohřbu včetně smutečního obřadu za zemřelého zaplatila paní S. V objednávce nebylo uvedeno nic o tom, že se smluvní strana musí dostavit 20 minut před obřadem před smuteční síň. Vše bylo chybně ze strany žalobkyně postaveno na veřejnoprávní povinnosti, která neexistuje.

3. Obřad lze uskutečnit bez přítomnosti jeho objednavatele

Neuskutečněný pohřeb se dostal do novin a na internet (kompletní monitoring médií celé kazuistiky viz zde: http://www.pohrebiste.cz/stranky/archiv/monitor/hledat.htm). Před zahájením přestupkového řízení proběhla kontrola žalobkyně žalovaným, a to dne 29. ledna 2019 v obřadní síni krematoria. Žalovaný poté navštívil osobně i pozůstalou hlavní stěžovatelku paní S., aby získal první vysvětlení celého případu od obou stran.

Žalobkyně při kontrolním šetření do protokolu uvedla, že "přítomnost vypravitele pohřbu nebo jeho zástupce je vyžadována u obřadu vždy, a to na základě schváleného provozního řádu a v souladu se zákonem o pohřebnictví. Vypravitel nebo jeho zástupce je na místě zapotřebí, aby byla schválena konečná podoba obřadu. Bez vypravitele nebo jeho zástupce také nelze otevřít rakev a provést identifikaci zemřelého. Vypravitele nebo jeho zástupce známe pouze z objednávky pohřebního obřadu, na místě ho nijak nekontrolujeme. Uvedení osoby vypravitele nebo jeho zástupce je odpovědnost poskytující pohřební služby, případně pozůstalých.".

Žalobkyně ve spise dále tvrdí, že se s pozůstalými do kontaktu dříve než "těsně před začátkem" nedostává. To je ale chybná praxe žalobkyně. Žalovaný může doložit dobrou praxi od jiných provozovatelů obřadních síní, kteří si s pozůstalými sjednávají pohovor či si s nimi aspoň volají a píšou, a to několik dnů před obřadem. Bez pečlivé přípravy a citlivé předchozí komunikace s pozůstalou rodinou nemůže být smuteční obřad nikdy tak důstojný, jak žalobkyně tvrdí, že by si jej přála zajistit "těsně před začátkem".

Žalovaný v kontrolním protokolu i ve vyřízení námitek kontrolovaného hájil právo pozůstalých na důstojné rozloučení se svým blízkým zemřelým, apeloval na vlastníka krematoria a obřadní síně, město Y., aby učinilo opatření, která znemožní opakování obdobných protiprávních situací. Pozůstalí mají nárok zúčastnit se obřadu bez zbytečné, právně nevymahatelné byrokracie a nevhodného chování ze strany provozovatelů obřadních síní, krematorií či pohřebních služeb. Státem chráněný zájem je, aby se smuteční obřady předem ujednané, naplánované a uhrazené uskutečnily a mravní cítění pozůstalých i veřejnosti nebylo nečekaným zrušením pohřbu hrubě narušeno, protože truchlící člověk vnímá fyzickou i psychickou bolest intenzivněji.

Podáním ze dne 31. července 2019 podala žalobkyně proti příkazu žalovaného ze dne 26. července 2019 odpor. Ve svém odporu žalobkyně uvedla, že "rozhodnutí nekonat smuteční obřad vyplynulo jednak z komplikovaných skutkových okolností a smluvních vztahů a dále z postojů vypravitelky pohřbu. Obviněný objektivně nemohl plnit své základní povinnosti dle zákona o pohřebnictví a dalších obecně závazných předpisů a zároveň vyjít stoprocentně vstříc přání všech pozůstalých.". Žalobkyně dále ve svém odporu trvala na ústním projednání věci, v čemž jí bylo vyhověno. Pozůstalá paní S. se stala hlavní svědkyní za všechny pozůstalé v celém procesu a musela se během výslechu osobně setkat s jednatelem žalobkyně.

4. Jak žalovaný chápe vnitřní pravidla žalobkyně

Obřadnice na začátku obřadu kontaktuje, dle žalobkyně, vypravitele pohřbu za účelem minimalizace případné pozdější reklamace obřadu. Podpisem v interně zřízeném sdělení v jakési "knize přání a stížností" má pozůstalý stvrdit, že s průběhem rozloučení souhlasí. Toto se podle žalobkyně vyžaduje, aby se předešlo nedorozumění týkajícímu se představy o obřadu a aby případné změny mohly být provedeny a fakturovány. Jak ukážeme dále, nejedná se o požadavek legitimní. Dle interních předpisů provozovatele obřadní síně a jeho internetových stránek sám provozovatel prezentuje tento provozní zvyk jako prosbu, apel či doporučení.

Ustanovení článku 5.1. bodu 11 a 12 provozního řádu pohřební služby a krematoria ze dne... lze chápat jako prosbu provozovatele krematoria, nikoli jako jím uloženou povinnost vypraviteli pohřbu. Na internetových stránkách provozovatele je přímo uvedeno: "pro vypravitele pohřbení: 20 minut před vlastním smutečním obřadem se prosím dostavte do kanceláře obřadníka – vstup do administrativní části krematoria – pravé křídlo budovy (od hlavního vstupu na ÚH)".

Taková řádem vymahatelná povinnost (jak se posléze prakticky ukázalo prostřednictvím trestu zrušení obřadu) by byla v hrubém rozporu se zákonem o pohřebnictví. Provozní řád nemůže upravovat podmínky a zásady činnosti v rozporu se zákonem. Orgán veřejné moci – krajská hygienická

Nahrávám...
Nahrávám...