dnes je 17.6.2024

Input:

Opuštěné německé hrobky v režimu § 1050 odst. 2 občanského zákoníku

22.5.2023, , Zdroj: Verlag Dashöfer

38
Opuštěné německé hrobky v režimu § 1050 odst. 2 občanského zákoníku

ThLic. Tomáš Kotrlý, Th.D.

Příspěvek upravuje možný právní postup obcí, které v přenesené působnosti nakládají s opuštěnými civilními hrobkami a jejich zařízeními (nemovitými cennými náhrobky) původně německého vlastníka nebo uživatele, a to z důvodu specifické povahy této stavby v souvislosti s níže uvedenou bilaterární smlouvou, etickými principy a zachováním dostatečné piety. Obce a města za vyhnání Němců právní odpovědnost nenesou, z hlediska platného mezinárodního práva se o opuštěné německé hroby a hrobky musí starat Česká republika.

Zcela specifické postavení německých sepulkrálních památek zejména v československém pohraničí je dáno důsledky vyhnání Němců a tím, že nikdy nebyly zapsány do katastru nemovitostí ani do jiných veřejnoprávních rejstříků včetně soudobých hřbitovních knih. Byly-li do původních hřbitovních knih hrobky zapsány, pak nikoli jako německé. Národnost či státní příslušnost uživatelů, vlastníků či v hrobce pohřbených osob se v českých zemích až na výjimky ve 20. století nezaknihovala.

Tento článek je rozšířeným příspěvkem autora na Konferenci k německým a dalším hrobům v ČR, který pořádal Úřad vlády ČR ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí ČR dne 28. dubna 2023 v budově Ministerstva zahraničních věcí ČR (Černínský palác, Velký sál).

1. Vymezení tématu

Autor v roli člena Pracovní skupiny pro řešení situace německých a dalších hrobů v ČR, která působí při Radě vlády pro národnostní menšiny (dále jen "Rada vlády"), odpovídá na často kladené otázky obcí.

Jak má obec v roli provozovatele veřejného pohřebiště nakládat s hrobkami opuštěnými po roce 1945, zejména německými? Lze využít režim § 1050 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "občanský zákoník" nebo "NOZ")? Mají být obce v roli provozovatelů veřejných pohřebišť aktivní a v lednu 2024 zaslat na podatelnu Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (dále jen "ÚZSVM") seznam opuštěných německých hrobek a nemovitých náhrobků? Bude se ÚZSVM jako nový vlastník německé hrobky o takovou nemovitou věc od 1. 1. 2024 starat dle požadavků mezinárodního práva a metodiky Úřadu vlády?

Vedle velkých hrobek a mohutných hrobových zařízení se v českých zemích nacházejí drobné německé movité hroby a náhrobky. Tento článek se problematice německých movitých ozdob hrobů nevěnuje. Stejně tak nekomentuje pomníky a pietní místa obětí obou válek z 20. století, pro které je povinně uplatněn režim péče o válečné hroby, administrovaný Ministerstvem obrany ČR. Ochranu válečných německých hrobů upravuje speciální zákon č. 122/2004 Sb., o válečných hrobech a pietních místech a o změně zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o pohřebnictví"). Bilaterální dohoda mezi Spolkovou republikou Německo a Českou republikou v oblasti péče o německé válečné hroby a pietní místa dosud zcela chybí. Příprava takové mezinárodní smlouvy byla sice opakovaně zahájena, ale jednání ztroskotala na požadavku německé strany vyložit pojem německý válečný hrob extenzivněji, než činí výše uvedený zákon o válečných hrobech.

2. Provoz pohřebiště s německými hrobkami

Pro opuštěné hrobky, jiné než německé, platí, že by mělo být snahou provozovatele pohřebiště získat tato opuštěná nemovitá hrobková zařízení do vlastnictví, protože mu to umožňuje snáze udržovat areál hřbitova a zároveň zvyšovat jeho pohřbívací kapacitu. Kvůli pohřbívání do země je hřbitov klíčovou veřejnou infrastrukturou, zásadní občanskou vybaveností a významnou službou ve veřejném zájmu.

a) Zákon o pohřebnictví

Podle § 25 odst. 5 zákona o pohřebnictví, účinného od 1. 9. 2017, právo nájmu (a tedy užívací právo) hrobového místa přechází na osobu, kterou nájemce určil. Je-li nájemcem fyzická osoba a není-li přechod nájmu na určenou osobu možný, anebo neurčil-li nájemce nikoho, přechází právo nájmu na jeho manžela, není-li ho, na jeho děti, není-li jich, na jeho rodiče, není-li jich, na jeho sourozence; nežijí-li, pak na jejich děti. Až pokud není-li přechod práva nájmu na žádnou z uvedených osob možný, přechází právo nájmu na dědice zemřelého.

Osoba, na niž právo nájmu přešlo, je povinna sdělit provozovateli pohřebiště bez zbytečného odkladu údaje potřebné pro vedení evidence veřejného pohřebiště.

V daném kontextu je dále třeba uvést, že lidské tělo ani jeho části, nejsou věcí (§ 493 NOZ). To platí i pro lidské ostatky, tj. tělo zemřelého a jiné lidské pozůstatky po pohřbení. Nemohou proto být předmětem vlastnického práva a nemohou být ani předmětem dědictví. Vlastník hrobky (ani nájemce hrobového místa) proto není vlastníkem v ní uložených lidských ostatků.

S ohledem na výše uvedené lze shrnout, že prodej hrobky nemá nutně vliv na nájem hrobového místa (užívání hrobky). Pokud došlo spolu s prodejem hrobky i k převodu nájmu hrobového místa, není to obecně důvodem k vyzdvižení urny s lidskými ostatky z hrobky. Bližší pravidla jsou upravena v řádu pohřebiště. Dobrou praxí však je, že lidské ostatky či urny s lidskými ostatky se i při převodu nájmu v hrobce ponechávají (uloží se na dně hrobky), případně se uloží do společného hrobu na pohřebišti (dříve tzv. kostnice).

Exhumace, tj. vyzdvižení lidských ostatků nebo urny s lidskými ostatky z pohřebiště (§ 2 písm. m) zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví), je možná pouze za zákonných podmínek. Exhumaci provádí provozovatel pohřebiště (§ 4a odst. 2 zákona o pohřebnictví). Neoprávněně otevřít hrobku nebo neoprávněně provádět exhumaci je zakázáno [§ 4 odst. 1 písm. h) zákona o pohřebnictví]. Učiní-li tak fyzická osoba, dopouští se přestupku podle § 26 odst. 1 písm. g) zákona o pohřebnictví.

Podle § 22 odst. 5 zákona o pohřebnictví je nájemce hrobového místa povinen k žádosti o exhumaci vždy doložit také písemný souhlas osoby uvedené v § 114 odst. 1 občanského zákoníku, tj. manžela zemřelého, a není-li ho, dětí zemřelého; není-li jich, pak rodičů a není-li jich, sourozenců zemřelého; nežijí-li, pak jejich dětí a není-li ani jich, pak kterékoli z osob blízkých.

Obecně platí, že s lidskými ostatky musí být zacházeno důstojně (§ 4 odst. 1 zákona o pohřebnictví). Pod hrozbou sankce je zakázáno s lidskými ostatky nakládat způsobem dotýkajícím se důstojnosti zemřelého nebo mravního cítění veřejnosti [§ 4 odst. 1 písm. f) zákona o pohřebnictví]. Obdobně zakazuje naložit s lidskými ostatky způsobem pro zemřelého nedůstojným § 92 odst. 1 NOZ. Zásahům do osobnostních práv člověka a jeho důstojnosti i po jeho smrti se lze ze strany blízkých osob domáhat soudně (§ 82 odst. 2 občanského zákoníku).

Pokud došlo k exhumaci a lidské ostatky nejsou nadále uloženy na veřejném pohřebišti, má na jejich vydání právo osoba, kterou člověk před svou smrtí výslovně určil; jinak postupně jeho manžel, dítě nebo rodič, a není-li žádný z nich nebo odmítnou-li ostatky převzít, převezme je jeho dědic (§ 92 odst. 2 občanského zákoníku).

Zákony tedy obecně pamatují na důstojné zacházení s lidskými ostatky i práva pozůstalých. Přesto v praxi záleží především na konkrétních vztazích mezi pozůstalými a projevené slušnosti k zemřelému a jeho památce.

b) Mezinárodní právo

Výše uvedené principy neplatí v případě, kdy provozovatel pohřebiště na hřbitovní parcele eviduje staré opuštěné rodinné či individuální německé hroby. Jejich náhrobky by sice obec také mohla vlastnit, ale za zcela jiným účelem než do nich pohřbívat. Tím mezinárodním aspektem je umožnit péči o ně, zachovat je a chránit. Jedná se o bilaterálně závazný humanitární požadavek všeobecně vyžadující úctu vůči mrtvým Němcům.

Smlouva mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Spolkovou republikou Německo o dobrém sousedství a přátelské spolupráci1 slavila dne 14. září 2022 třicet let své účinnosti (dále jen "Smlouva"). V našem tématu německých hrobek Českou i Slovenskou republiku zavazuje dodržovat pouze dva smluvní články, 24 a 30.

K výkladu těchto dvou článků byla po dvou letech příprav v roce 2017 vytvořena metodická příručka Úřadu vlády České republiky "K péči o opuštěné německé a další hroby na hřbitovech v České republice" (dále jen "Příručka")2. Pokud by měla být Příručka nejen metodicky, ale i právně závazná, což se nabízí, jde přece bezpochyby o přenesenou působnost státu, pak nutně nesmí být pouze zveřejněná na internetových stránkách. Její právní forma se musí radikálně změnit, publikována musí být ve Věstníku vlády pro orgány krajů a orgány obcí. To s sebou ponese povinnost Příručku projednat s kraji a obcemi. Kraj bude poté orgánem dohledu nad těmi obcemi, kterým byla zákonem o pohřebnictví svěřena role provozovatelů německých hrobů a hrobek.

c) Rada vlády pro národnostní menšiny

Na webu Úřadu vlády můžete nalézt informace o činnosti Pracovní skupiny pro řešení situace německých a dalších hrobů v ČR při Radě vlády, zejména jejích výjezdech po německých hřbitovech, i obecně o této problematice.3 Nejprve jen ad hoc pracovní skupina k řešení situace hrobů národnostních menšin na českých hřbitovech byla ustavena na základě doporučení Rady dne 26. dubna 2016 na žádost zástupců německé menšiny na jednání Rady v prosinci 2015. Pracovní skupina v roce 2016 jednala celkem čtyřikrát, přičemž jednání v září proběhlo formou výjezdu do terénu na Chomutovsko, kdy jsme se setkali s příslušnými zastupiteli statutárního města Chomutov a čtyř obcí v jeho okolí a zároveň také navštívili pohřebiště.

Rada po roce doporučila pokračování činnosti pracovní skupiny, zejména její komunikaci s regionální a místní samosprávou. Po změně názvu na Pracovní skupinu pro řešení situace německých (a dalších) hrobů v České republice do pracovní skupiny byla v roce 2017 jmenována za chorvatskou menšinu Lenka Kopřivová, za maďarskou menšinu Vojtěch Szaló a za ruskou menšinu Anastázie Kopřivová. Tým v roce 2018 tvořilo již 15 členů, z toho bylo 5 zástupců za menšiny. Konkrétně šlo o představitele chorvatské, německé, ruské, ukrajinské národnostní menšiny a jednoho zástupce za židovskou komunitu.

Od počátku existence této skupiny jsem do práce zapojil nejen své kolegy z Ministerstva pro místní rozvoj, ale také svého přítele Romana Bláhu, který osobně po mnoho let, přesněji od 20. ledna 2007 do dnešních dnů, navštívil přes 4 000 pohřebišť na území celé České republiky. Z každé návštěvy pořizuje fotodokumentaci a následně pohřebiště zanese do své databáze obsahující GPS souřadnice, datum, okres, poznámky a další informace. Aktualizuje a doplňuje tím i veřejnou databázi pohřebišť ( www.pohrebiste.cz ). V aktivitě, kterou zvládá i se zdravotním handicapem a chůzí o francouzských holích, nadále pokračuje.

d) Příručka Úřadu vlády

Na straně 4 Příručky, v kapitole Všeobecné zásady, doporučují nejmenovaní autoři německý hrob chápat jako širší pojem, který zahrnuje i německé hrobky. Hrobku pak Příručka popisuje jako nemovitou věc, zvláště pokud vznikla stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na její stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání. Zpravidla se jedná o zděnou stavbu. Na hrobce může, ale nemusí, být postaveno hrobkové zařízení, které je podle Příručky typicky pomník, náhrobek, rám, krycí deska nebo jiná ozdoba hrobky. Zásadní je vymezení, že hrobové a hrobkové zařízení může být od hrobky odděleno bez jejího znehodnocení (zpravidla se jedná o věc movitou). V opačném případě jde o nedílnou součást hrobky.

Pokud byla německá hrobka opuštěna před účinností občanského zákoníku (tj. před 1. lednem 2014), měla by být podle Příručky zaevidována do majetku obce, která je vlastníkem pozemku (viz ustanovení § 3056 NOZ) nebo obce, která je provozovatelem pohřebiště (viz ustanovení § 996 občanského zákoníku). Zde je ovšem Příručka v rozporu s principem zákazu retroaktivity. Účinnost obou příručkou citovaných paragrafů není možné vztáhnout před rok 2014. Musí se postupovat podle tehdy platných občanských zákoníků, zejména toho, který platil v roce 1992, tj. v roce, kdy počala svoji účinnost Smlouva. Teoreticky nelze vyloučit aplikaci i Všeobecného zákoníku občanského pro německé dědičné země Rakouské monarchie (německy Allgemeines bürgerliches Gesetzbuch für die gesammten Deutschen Erbländer der Österreichischen Monarchie, zkratka ABGB), který v českých zemích platil v podstatě až do roku 1950.

Obec není Smlouvou nebo zákonem povinna německé hrobky nabýt do vlastnictví; udržovat může i nemovitou věc, jejíž vlastník není znám. Jen jako vlastník ale může hrobky legitimně pronajmout, a to za jiným účelem, než je pohřbívání. Tím účelem je zajistit péči vhodně vybraným filantropem o tuto pietní stavbu.4 Podrobněji viz kapitola Adopce hrobek.

Zákon o pohřebnictví umožnuje hrobové místo pronajmout za účelem jeho užívání (pohřbívání), aniž by provozovatel hřbitova musel být nejprve vlastníkem pozemku. Nelze však pronajímat za účelem renovace na hrobovém místě vybudovanou soukromou hrobku, aniž by se pronajímatel předtím nestal jejím vlastníkem. Zde je nutné řídit se občanským zákoníkem; speciální právní úprava, která by provozovatele pohřebiště v roli pronajímatele stavby jakkoli zvýhodňovala před soukromou osobou, neexistuje.

Oznámení o novém vlastníkovi německé hrobky, která se stala hrobkou obecní, se podle autorů Příručky zveřejní vhodným způsobem na veřejném pohřebišti (např. ve vývěsní skřínce). Dodávám, že vlastník se zapíše do hřbitovní knihy, která v souladu se zákonem o pohřebnictví nahrazuje veřejně přístupný rejstřík obecného katastru nemovitostí.

i. Jak pečovat o německou hrobku

Absence základního rámce údržby je asi logická, protože Článek 30 Smlouvy přímo péči o německé hroby/hrobky nestanoví, pouze uvádí "péče o ně bude umožněna". Článek 24 Smlouvy však tuto povinnost České republice pečovat o místa a kulturní památky připomínající dějinné události /.../ a tradice druhé strany, stanoví zcela explicitně. Mezi uvedená místa a kulturní památky řadím jednoznačně i německé hrobky.

Provozovatel pohřebiště nebo vlastník německé hrobky musí s kamenickou firmou uzavřít veřejnoprávní smlouvu. Tu musí nejprve schválit krajský úřad. V takové smlouvě ke konkrétní stavbě či souboru staveb doporučuji upřednostnit drobné opravy jako prevenci havarijního stavu; o plánu nákladnějších oprav německých náhrobků a hrobek rozhodovat na základě odborného hodnocení.

Vhodné je upevnit povolené nápisové desky, nepoškozené znovu instalovat. Místa odstraněných medailonů na deskách a náhrobcích doplnit. Na prázdná místa po odstraněných deskách instalovat desky slepé. Otvory po odcizené hrobové výbavě je vhodné uzavřít, zhroucené hrobky zasypat pískem. Vyrovnat terén u propadlých hrobových míst. Rozpojené hrobové rámy znovu sestavit. Nachýlené náhrobky namísto položení na hrob preventivně stabilizovat. Již položené části náhrobků znovu sestavit a instalovat na původní místo. Odstranit mech a kámen ošetřit fungicidními přípravky.

Provést generální úklid prostoru hrobky. Zajistit postupnou opravu hřbitovní zdi za hrobkou. Provést odborný průzkum stavu cenných nadzemních hrobek a náhrobků jako podklad provozovatele pro další postup. Rozbité nápisové desky na hrobkách posbírat, složit a zdokumentovat. Cenné nápisové desky zrekonstruovat, zrestaurovat a znovu instalovat. Konzervovat, případně restaurovat náhrobní desky na hřbitovní zdi včetně jejich orámování. U nejstarších německých hrobek restaurovat cenné nápisy a chránit je krytem proti povětrnostním vlivům. Provést konzervaci kamene cenných starých náhrobků. Vybrané cenné náhrobky s uměleckou a historickou hodnotou restaurovat.

ii. Projekt Úřadu vlády

Stání úředníci nezůstali jen u tvorby brožurky. Díky dvouletému vědeckému projektu začali vytvářet typologii německých hrobů. V roce 2022 Úřad vlády zadal po druhém kole výběrového řízení v rámci programu TA ČR Beta2 dodavateli GEOtest, a.s., projekt číslo TITBMZV037 Problematika německých hrobů v ČR: návrh komplexního přístupu (dále jen "Projekt"). Jedná se o aplikovaný výzkum podle programu veřejných zakázek v aplikovaném výzkumu a inovacích pro potřeby státní správy BETA 2 TA ČR. Odborným gestorem projektu je Ministerstvo zahraničních věcí ČR. Výsledkem má být i elektronická aplikace pro obce na příjem dotací ze strany státu či krajského úřadu.

Projekt navazuje na analýzu Úřadu vlády stávajícího soupisu jednotlivých pohřebišť v České republice s německými hroby, vypracovaného na základě informací z jednotlivých krajů ČR.5 Soupis lze najít v příloze 2 Zprávy o situaci národnostních menšin v České republice za rok 2017 pod názvem Soupis pohřebišť v ČR s německými hroby. Byl projednán vládou na její 25. schůzi dne 19. června 2018, jako 31. bod jednání v části C – bez rozpravy. Vláda k tomu přijala usnesení č. 401.

Podle prezentace projektu ze strany GEOtest, a.s., Úřad vlády dosud nedokončil typologii pohřebišť (hrobových míst) s německými hroby a výběr reprezentativní lokality pro jednotlivé typy. Absentuje realizace kulturně historické analýzy vybraných pohřebišť včetně památkově-technického popisu současného stavu hrobů (pilotní sondáž). Německé sepulkrální památky bývají veřejností mylně považovány za české, přitom jsou spojené výhradně s německým kulturním dědictvím. Českou republiku čeká provedení archivního výzkumu v příslušných okresních archivech a muzeích k problematice rodinných německých hrobek po roce 1945. Chybějící data z takového šetření vedou ke zbytečným exhumacím německých ostatků v hrobkách pohřbených a devastaci německých náhrobků často jen proto, že jsou považovány za české.

Průběžně budou vydávány zprávy o realizaci analýz. Realizátor projektu GEOtest, a.s., provede analyticky podložený výběr reprezentativních lokalit. Mezi klíčové činnosti dodavatele jsou institucionální networking/analýza, pilotní návštěvy pohřebišť a definice německého hrobového místa.

Typologie německých hrobů musí podle Úřadu vlády respektovat tradiční stavební, historickou, geografickou, religiózní typologii, a to i proto, aby výstupy tak rozsáhlého projektu mohly být využity i pro jiné účely (např. kulturní, turistické, edukativní a administrativní, včetně dalšího výzkumu).

Navrhovaná kritéria typologie hrobu:

  • Civilní hroby (hroby, které nespadají do agendy válečných hrobů).

  • Práva užívání, mj. i reflexe zájmu o staré hrobky.

  • Charakter a funkce pohřebiště (hrob, pietní místo, náhrobek, ...).

  • Stavebně-funkční (hrob, hrobka, urnové místo apod.).

  • Typ pohřebiště (městské/obecní hřbitovy, chrámové hřbitovy, funkční/zaniklé hřbitovy, masové hroby atd.).

  • Religiózní (mj. specifiky pojímané hřbitovy židovské).

  • Geografické a administrativně správní.

  • Sekundární/orientační kritéria (časová, specifika území – Sudety, jazykové ostrovy, podíl německy mluvícího obyvatelstva – Hlučínsko apod.).

Výběr reprezentativních lokalit bude determinován kritérii:

  • Historická role předmětného území v dějinách českých zemí (Sudety, Hlučínsko, zaniklé obce, území užívaná armádou).

  • Podíl německojazyčného obyvatelstva před odsunem po roce 1945.

  • Doba vzniku pietních míst.

Selekce kritérií musí umožňovat uživatelsky přívětivé vyhledávání hrobů pro různé účely, nesmí být podmíněna vyššími nároky na odbornost uživatele databáze, musí zohlednit relevantní odborná paradigmata (potřeby uživatelů).

iii. Hodnocení Příručky

Velkým nedostatkem Projektu a Příručky Úřadu vlády je absence jakékoli zmínky o desetileté derelikci věcí nemovitých v režimu § 1050 odst. 2 občanského zákoníku. Jsou zde ale závažnější chyby. Hrobka se považuje za stavbu, tedy za věc nemovitou, a jako taková je předmětem dědictví. K (rodinné) hrobce obecně nemají zákonní dědicové (děti, manželka) žádné zvláštní právo. Dědicem se osoba stává na základě závěti, dědické smlouvy či ze zákona. Podmínkou dědictví na základě závěti příbuzenský vztah k zemřelému není. Hrobku, jakožto předmět dědictví, tak může zdědit i osoba nepříbuzná a samozřejmě osoba žijící v Německu. O této možnosti pozůstalostního řízení Příručka ke škodě věci neinformuje.

V čl. 2 písm. f) sice Příručka přímo zakazuje "obecní (původně německé) hrobové zařízení odstraňovat a prodávat, zvláště pak je třeba zamezit tomu, aby bylo takové hrobové místo nabídnuto k nájmu a k dalšímu pohřbívání nebo aby byl na původní německý historický náhrobek připevněn náhrobek nového nabyvatele hrobového místa (tím by došlo k zásadnímu narušení piety vůči pohřbeným i pozůstalým); případně umožnit odprodání vlastivědným sdružením či paměťovým institucím, které se zaváží zajistit údržbu náhrobku a hrobového místa", ale co se týká samotných lidských ostatků v německém hrobě pohřbených, je velmi liberální.

Je skutečně nutné respektovat zásadu vládních úředníků, že jakmile nejsou na hřbitově volná hrobová místa pro občany České republiky, je legitimní důvod k likvidaci či pronájmu německé hrobky? Je exhumace německých ostatků za tímto účelem vhodná?

Jak je možné, že se jedná dokonce o doporučení Koordinační rady Česko-německého diskusního fóra z roku 2002 (příloha č. 3 Příručky) zachovat německé hroby jen do té doby, než se stanou hrobovým místem naléhavě potřebným pro nové pohřbení jakéhokoli zájemce a neprodávat německé náhrobky jen tehdy, pokud na hřbitově existuje volné místo k pohřbívání.

Jak objektivně dozorovat stopstav vyhlášený provozovatelem pohřebiště, který by takové rušení a prodej německých hrobek Čechům ospravedlnil? Jsou na to kraje jako dozorový orgán připraveny metodicky a personálně?

V Příručce chybí popis, jakým protokolárním způsobem má provozovatel pohřebiště nabýt do vlastnictví německý hrob/hrobku. Doporučuji použít obecnou příručku ministerstva vnitra Metodické doporučení k činnosti územních samosprávných celků podle právního stavu od 1. července 2016 č. 7.2. Povinnosti obcí při nakládání s obecním majetkem podle zákona o obcích.6

Mezi časté dotazy obcí patří, kde je seznam soudních znalců, kteří by dokázali stanovit tržní hodnotu takové hrobky na základě obecně uznávaných tržních ukazatelů a oceňovacích norem. Stačí pouhá hřbitovní komise zřízená radou města v souladu s § 102 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o obcích")? Jaké má mít personální obsazení? Odpovědi nám neposkytne ani výše citovaná metodika MV.

V Příručce absentuje problematika opuštěných německých nemovitých věcí, tj. hrobek, které byly opuštěny po roce 2014, a připadnou tudíž ÚZSVM. Chybí i přehled základních činností, které

Nahrávám...
Nahrávám...