55
Opuštěné hroby předválečných československých občanů německé národnosti
ThLic. Tomáš Kotrlý, Th.D.
NahoruÚvodem
Povinnost státu pečovat o opuštěné německé hroby v České republice je stanovena článkem 30 Smlouvy mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Spolkovou republikou Německo o dobrém sousedství a přátelské spolupráci č. 521/1992 Sb. Německé hroby zpravidla představují kamenicky kvalitně provedené trojrozměrné sepulkrální artefakty pocházející z 19. a první poloviny 20. století, možná i starší – movité i nemovité, malých i velkých rozměrů, žulové či pískovcové kameny, desky, rámy, skleněné epitafy, terasové náhrobky, železné kříže a obdobné symboly, které byly součástí hrobového zařízení nebo samy o sobě tvořily hrobové zařízení původně německého, vždy kostrového, hrobového místa.
Vnější znaky postupného stárnutí a fragmentárnosti německých náhrobků a přirozená degradace jejich materiálové podstaty jsou spolu s pietou základní podstatou především emocionálně budovaného vztahu k německým předkům. Při plánu údržby sepulkrálních památek má větší význam holistický přístup pracující jak s nástroji a metodickými postupy památkové péče, tak i krajinné ekologie a životního prostředí.
NahoruČesko-německý fond budoucnosti
Dokumentace těchto hrobů, stejně jako objevování a zveřejňování příběhů pohřbených lidí zasazených do jejich místního, regionálního nebo přeshraničního významu znamená pro mě osobně více než jejich fyzická obnova (odstraňování patiny, bránění dalšímu zvětrávání povrchu i prorůstání zeleně). Finance se mají hledat v Česko-německém fondu budoucnosti. Na počátku roku 1997 (21. ledna) podepsali tehdejší ministři zahraničních věcí Česko-německou deklaraci, která měla udávat směr v péči o německé hroby, viz čl. VII: "... Tento společný fond měl sloužit k financování projektů společného zájmu (jako... péče o stavební památky a hroby a jejich obnova...)".
NahoruÚloha krajů
Agenda veřejných pohřebišť včetně německých hrobů spadá dle zákona o pohřebnictví do kompetence krajského úřadu. Na základě porušení článků uvedené smlouvy je krajský úřad oprávněn ve svém rozhodnutí uložit obci povinnost pietní charakter předmětné části veřejného pohřebiště obnovit. Současně s tím by měl být upraven řád pohřebiště tak, aby byl v obci stanoven odpovědný úředník pečující o tyto hroby a návštěvníci hřbitova se dozvěděli, kde se tyto hroby nacházejí.
Krajský úřad podle nejnovější judikatury nesmí trvat na doplnění provozního řádu konkrétního německého hřbitova o informaci, jak bude provozovatel o německé hroby pečovat. Nelze podmiňovat krajské schválení řádu původně německého hřbitova tím, že se jeho provozní řád musí zabývat německou otázkou. Podle rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 2. června 2025, č. j. 141 A 8/2024-28, z obsahu ustanovení § 18 odst. 3 zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o pohřebnictví") je zřejmé, že důvodem pro nesouhlas s řádem veřejného pohřebiště může být pouze rozpor s právním předpisem, který má minimálně sílu zákona. Neexistuje konkrétní ustanovení právního předpisu, podle kterého je v rozporu skutečnost, že v řádu pohřebiště není uvedena pasáž o nakládání s hrobovým zařízením ležícím na německých hrobech, ideálně nikoli jako s věcí opuštěnou podle občanského zákoníku, ale také ve smyslu čl. 24 a 30 bilaterální českoněmecké Smlouvy o dobrém sousedství a přátelské spolupráci č. 521/1992 Sb.
NahoruRada vlády pro národnostní menšiny
Provozovatelé i správci pohřebišť si často kladou otázku, jak mají s německými náhrobky nakládat, jsou-li v havarijním stavu. K odpovědi na takové otázky je nejkompetentnější Shromáždění německých spolků v České republice, což je střešní organizace, která byla založena v roce 1990 a zastupuje zájmy německé národnostní menšiny v ČR. Prostřednictvím jejího zástupce v Radě vlády pro národnostní menšiny podala v roce 2015 návrh na ustanovení pracovní skupiny, která se měla zabývat péčí a ochranou německých hrobů v České republice. Ta pak byla jmenována jejím tehdejším předsedou, ministrem Jiřím Dienstbierem ml., v roce 2016.
Podle této pracovní skupiny pro řešení situace německých (a dalších) hrobů, působící při Úřadu vlády ČR, lze s německými náhrobky manipulovat kdykoli v případě, že hrozí jejich zřícení. Náhrobky se v tomto případě buď kladou na dřevěné trámky na hrob s nápisem vzhůru, či se staví k hřbitovní zdi, nebo se opřou o zeď kostela. Lapidárium má mnoho podob. Podrobněji se touto problematikou zabývá dvojjazyčná brožurka K péči o opuštěné německé a další hroby na hřbitovech v České republice (2017). U hrobů bez náhrobků je podle mého názoru šetrnější, když se rámy německých hrobů ponechají na původním místě. To se pouze opatří pamětní cedulí s dostupnými základními údaji o zemřelých.
Je důležité uvést, že nelze hrubým a nevratným způsobem beztrestně narušit reprezentaci zemřelých, památku jejich individuality, znak jejich sociálního postavení, a tím odstranit i ryze soukromé vzpomínky jejich rodu. Taktéž by došlo i k odstranění další funkce sepulkrálních památek, jako je např. prezentace zbožnosti a piety, zvláště na hřbitovech s funkčním kostelem v katolické oblasti. S náhrobkem by byl odstraněn vybudovaný apel k modlitbě za zemřelého, jejímž cílem je ovlivnit postavení zemřelých u Posledního soudu. Neméně důležitou funkcí části sepulkrálních památek bylo fyzické zakrytí pohřbu (překrytí hrobu).
NahoruKonkrétní projekt z evropských peněz
Obnovení německé části hřbitova pouhou obecnou informací na vývěsce nemůže provedené devastační kroky plně kompenzovat. Existují naštěstí samosprávy, které přicházejí na stále nové způsoby, jak odkaz našich předků, kteří se v minulosti podíleli na budování a rozvoji daného území, uchovat i zúročit. Za všechny jmenujme například Horšovský Týn. V rámci Fondu malých projektů, který spravuje bavorský euroregion Šumava, se utratí 50 000 eur v rámci cestovního ruchu na tamním bývalém německém hřbitově. Projekt Hřbitovní historická stezka do společné historie má za cíl vyzdvihnout právě německou část hřbitova, ve které jsou pochovány nejvýznamnější osobnosti města, většinou česko-německého původu. K propagaci projektu bude sloužit česko-německý tištěný průvodce, který bude k mání mj. i v areálu hřbitova v přihrádce orientační mapy před vstupem na stezku. V rámci moderních technologií bude mapa označena QR kódem ke stažení aplikace průvodce, digitální formát bude ke stažení na webových stránkách města. Plánované jsou rovněž každoroční komentované prohlídky s průvodcem. Projekt bude postaven na silných příbězích pochovaných osobností, z nichž za nejvýznamnější lze považovat malířku Pauline Bäuml. V rámci vzpomínkových tras pojících se k této osobnosti povedou po městě různé odnože do míst, kde žila, a to i formou komentovaných prohlídek.
NahoruÚloha Ministerstva zahraničních věcí a Úřadu vlády ČR
V roce 2021 zadalo Ministerstvo zahraničních věcí v programu BETA 2 Technologické agentury ČR projekt s názvem Problematika…
