dnes je 2.10.2022

Input:

Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 1477

13.7.2014, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.3.1.3
Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 1477

Mgr. Vít Šimonovský

K odst. 1 a 2

Odkaz a odkazovník

Ustanovení § 1477 NOZ definuje osobu odlišnou od dědice, totiž odkazovníka (o dstavec 2 explicitně uvádí, že odkazovník není dědicem).

Rozdíl mezi těmito osobami je dán tím, že dědici náleží dědictví, a to celá pozůstalost nebo podíl na této pozůstalosti. Odkazovníku zůstavitel odkazuje (zřizuje pohledávku na vydání nebo zřízení) pouze konkrétní věc nebo jednu či několik věcí určitého druhu nebo určité právo. Nabytí dědictví musí dědici potvrdit soud. Právo na odkaz však uplatňuje odkazovník vůči dědici bez zapojení soudu přímo.

Odkaz zůstavitel zřídí tak, že v pořízení pro případ smrti nařídí určité osobě, aby odkazovníkovi vydala předmět odkazu. Odkazovníkem může být jen osoba způsobilá dědit. Povolá-li zůstavitel dědice s určením, že ten určitou věc dědit nemá, považuje se to za zřízení odkazu zákonným dědicům. Odkaz může zřídit osoba způsobilá pořizovat závětí. Zůstavitel nezpůsobilý pořizovat může ze svého majetku odkázat jinému jen předměty malé hodnoty (více viz § 1594 NOZ a násl.).

Odkazovník tedy odkazem získává pohledávku vůči dědici na vydání věci, popř. na

Nahrávám...
Nahrávám...