dnes je 15.4.2024

Input:

Terramace aneb komerční kompostování mrtvol (II. část)

18.3.2024, , Zdroj: Verlag Dashöfer

46
Terramace aneb komerční kompostování mrtvol (II. část)

Tomáš Kotrlý

1. Úvod

Mezi pohřbením těla do hrobu či hrobky a kremací si lidé v České republice mohou vybírat již více než sto let. Byli jsme tehdy pouhými následovníky Německa, které s pohřbíváním žehem začalo o čtyřicet let dříve. Nyní nás západní soused ve své severní části opět předbíhá, jako by mu šlo o závod. Závěry pro kompostovací praxi mrtvol jsou podle autorů níže prezentované nejnovější studie tři:

  • Terramace je z hlediska soudnělékařského postupu a výsledku novou, samostatnou formou pohřbívání.

  • Stejně jako u kremace je v SRN povinná druhá prohlídka těla zemřelého, kterou musí provést soudní lékař.

  • Ostatky lze částečně analyzovat pro forenzní účely, zejména v oblasti forenzní toxikologie.

Ve spolkové zemi Šlesvicko-Holštýnsko jistý provozovatel pohřební služby spojuje odvěké přírodní procesy se zelenou high-tech, klasickému pohřebnictví dodává nový punc progresivním start-upem. Za "novátorstvím" za našimi hranicemi se skrývá nejen dobrý marketingový tah, ale také nutná změna právních předpisů. Celospolečensky je ale už zřejmé, že podobné novinky v pohřebnictví obsahující jistou dávku makabrózní výstřednosti okořeněné zmínkou o přívětivosti k životnímu prostředí v této době nesmírně táhnou.

2. Die "Reerdigung", článek pro časopis Rechtsmedizin (2024)

V reakci na kritické příspěvky Klause Püschela a jeho týmu vyšel o dva roky později v časopise Rechtsmedizin na "reerdigung" pochvalný článek, který byl zveřejněný 17. ledna 2024 bezplatně formou Open Access, z pera dvou soudních lékařů Marcuse Schwarze (M. Sc., forenzní entomolog, Institut für Rechtsmedizin, Universität Leipzig) a Lisy Höfert (Dipl.-Pharm., forenzní toxikoložka, tamtéž) ve spolupráci s dalšími odborníky z lipské univerzity, mj. z Ústavu právní medicíny (Ludwig Kutscher, Neele Dreißig, Susen Becker, Michael Kohl, Sven Baumann, Carsten Babian a Jan Dreßler)1. Vzorky byly odebírány během procesu terramace a po něm a analyzovány morfologicky, toxikologicky, molekulárně geneticky a analýzou půdy v Ústavu soudního lékařství v Lipsku. Text plný grafů a tabulek vypadá na první pohled zcela vědecky.

a) Jak a na čem provádět výzkum terramace

Autoři sebekriticky uznávají, že se jedná pouze o pilotní studii, ve které byla vědecky sledována dvě mrtvá lidská těla likvidovaná procesem známým pod komerčním názvem terramace. O jaká konkrétní dvě mrtvá lidská těla šlo, se v článku nedozvíme, netušíme ani to, na co se dané osoby léčily před svou smrtí, ani jaká byla příčina jejich smrti. Studie nebere v potaz případné důsledky ozařování či chemoterapie. Víme jen, že se jednalo o osobu A (65 let, žena, 170 cm, 50 kg) a osobu B (63 let, muž, 175 cm, 75 kg), z nichž každý měl individuální dárcovskou smlouvu. Z tohoto důvodu byly vzorky kostí pro molekulárně genetickou analýzu pro tuto pilotní studii odebrány pouze od jedné osoby.

Osobě A byla po dokončení procesu odebrána stehenní kost a lebka, které byly analyzovány podle metod Hungera a Leopolda2 za účelem stanovení doby uložení v zemi. Části stehenní kosti byly spáleny v muflové peci z důvodu stanovení obsahu surového popela. Obsah surového popela v sušině činil v průměru za tři dávky zpopelnění 67,87 %. Tyto zbytky po žíhání odpovídají kostem s dobou uložení kratší než 150 až 200 let.

b) Analýza lidského (kostního) kompostu

Byly analyzovány vždy 2 g půdního substrátu s kostním substrátem, čistého kostního substrátu a kostního materiálu z lebky, moláru (stoličky) a nehtu z ruky nebo nohy osoby A. Zubní a kostní materiál byl rozemlet v kulovém mlýně M200 (Retsch, Haan, Německo). K extrakci DNA pomocí soupravy First-DNA all tissue kit (GEN-IAL, Troisdorf, Německo) bylo použito 1,5 až 3 g rozemletých kostí. DNA z nehtu byla extrahována pomocí soupravy NucleoSpin ® Tissue Kit (Macherey-Nagel, Düren, Německo).

Pro kvantifikaci DNA byl použit systém PowerQuantTM (Promega, Madison, WI, USA) a systém Applied BiosystemsTM 7500 Real-Time PCR (Applied BiosystemsTM, Waltham, MA, USA). Kromě toho byla koncentrace DNA měřena pomocí sady Qubit™ dsDNA HS Assay Kit pomocí fluorometru.3 Data byla analyzována pomocí amerického softwaru.4

Vzorky o hmotnosti 100 g (půdní substrát, kostní moučka, směsný vzorek) byly makroskopicky a mikroskopicky5 vyšetřeny z hlediska jejich složení a zařazeny do kategorií s využitím determinační tabulky a základů půdní klasifikace. Na kompletní lidské lebce se zuby nebyly makroskopicky nalezeny žádné zbytky měkkých tkání. Po očištění byl cítit zemitý, humózní zápach. Povrch kostí se jevil homogenně nahnědlý a makroskopicky bez poškození. Na lebce bylo možné snadno vyjmout zuby z alveol. Kostní hmota byla pevná, těžká a homogenně vlhká. Lebeční švy nebyly uvolněné. Čerstvý řez pilou vyvolával mírný zápach spálených vlasů. Nebyly nalezeny žádné zbytky tvrdých mozkových blan. V bubínkových dutinách bylo nalezeno málo zemitě drobivé hmoty. Řezný povrch lebky vykazoval homogenní, převážně modrofialovou UV fluorescenci.

c) Analýza půdy

Analýza půdy ve vzorkovaném materiálu potvrdila, že nebyl přítomen edafon (složení půdních organismů). Předložený vzorek čistého půdního substrátu měl hnědočernou barvu. Jak je pro humus typické, byly v něm nalezeny odumřelé části rostlin a vlákna v různém stadiu rozkladu. Měkké tkáně lidského původu nebyly makroskopicky ani mikroskopicky rozpoznatelné. Ojediněle byla nalezena vlákna, která mohla pocházet z vlasů zemřelé. Přesné určení nebylo kvůli pokročilému rozkladu možné. Půdní substrát byl jemnozrnný s velikostí zrn menší než 1 až 4 mm s volnou soudržností. Po vysušení vzorků bylo možné materiál bez námahy rozdrtit na jakýsi prach.

Kostní moučka byla rozemleta v mlýnku na velikost částic mezi 0,5 a 4 mm. Ve směsném vzorku byly konkrece stále makroskopicky i mikroskopicky strukturně odlišitelné od zemitých složek, ale měly žlutohnědou barvu. Půdní třída po zapracování přepracovaného půdního substrátu odpovídala půdní třídě terestrických antropogenních půd. Podle vzhledu a složení ji lze označit za zahradní půdu (hortizol). Kolonizaci půdními organismy lze očekávat po krátké době po uložení na hřbitově, protože materiál je pro ně v optimálním stavu rozkladu. Lze proto očekávat, že po krátké době dojde také k rozkladu a metabolismu zbývající fragmentované lidské DNA z půdních hrudek.

d) Výsledky toxikologických testů

Pro toxikologická vyšetření byl analyzován kostní substrát, půdní substrát bez příměsi kostí a s jejich příměsí, zbytky kostí a zbytky z vnitřní strany lebky osoby A a půdní substrát, vlasy před terramací a vlasy s půdním substrátem po terramaci osoby B. Všechny vzorky od obou osob byly analyzovány pomocí různých metod extrakce pevnou fází a také srážením proteinů a cíleně pomocí hmotnostní spektrometrie. Pro analýzu byly vlasy nejprve dvakrát promyty vodou a metanolem, vysušeny, rozdrceny a nakonec extrahovány v metanolu.

Výsledky toxikologických testů ukázaly, že stopy účinných farmaceutických látek byly zjistitelné i po ukončení terramace. V případě osoby A došlo k částečné shodě se známým plánem medikace. Je však třeba poznamenat, že nebylo známo, které látky byly užívány, do jakého okamžiku před smrtí a zda byly užívány další neuvedené účinné látky. Kromě toho byly zjištěny pouze některé z léků, které osoba A užívala. To může být způsobeno rozkladnými procesy během terramace nebo tím, že léky byly užity příliš dlouho před úmrtím. V úvahu je třeba vzít také ředění použitým substrátem, v jehož důsledku mohly být jednotlivé detekční limity použitých analytických metod sníženy. Analýza vzorků vlasů osoby B před terramací a po ní rovněž ukazuje zřetelné snížení prokazatelnosti účinných farmaceutických látek po ukončení procesu. Výsledky analýzy DNA ukazují, že kostní materiál, který zůstal po dokončeném procesu terramace, je vhodný pro molekulárně genetickou typizaci, a to i po následném procesu rozmělnění.

e) Hygienický pohled

Díky teplotám, které během terramace dosahují místy až 70 °C, se materiál podle těchto autorů hygienizuje; tím jsou splněny požadavky německého nařízení o bioodpadech (BioAbfV). Autoři odkazují na Spolkové ministerstvo životního prostředí, ochrany přírody, jaderné bezpečnosti a ochrany spotřebitele.6 Analýzu potenciální kontaminace půdy těžkými kovy provedla opět na zakázku provozovatele pohřební služby Circulum Vitae GmbH dne 13. září 2022 společnost AGROLAB Agrar und Umwelt GmbH, přičemž byly dodrženy všechny zákonné limity.7

3. Vlastní kritické úvahy k článku Die "Reerdigung" (Rechtsmedizin 2024)

Ústav soudního lékařství v Lipsku prohlašuje, že tento nezávislý přírodovědecký výzkum procesu a výsledného produktu – lidského kompostu – hradila Circulum Vitae GmbH. Celý tento výzkum se jeví jako fíkový list sloužící k zakrytí pohřebního byznysu. Firma výzkum podporuje, aby mohla argumentovat typicky takto: "Kompostujeme mrtvé, protože nic zelenějšího zatím nikdo nevymyslel." Zkompostované lidské ostatky, na rozdíl od USA, ukládá Circulum Vitae GmbH do transportní rakve a převáží pohřebním vozidlem na hřbitov do hrobu nebo do hrobky. Tím je terramace v USA zelenější způsob, protože neporušuje hlavní zásadu zeleného pohřebnictví, totiž princip nepoužívání žádných obalů a ochrany divoké, volné krajiny. Postup likvidace mrtvých nezabírá méně místa než konvenční pohřbívání do země. Metoda terramace v Německu se od klasického pohřbívání liší jen rychlostí tlení, jinak je vše méně zelené.

Tělo je třeba namísto do dřevěné rakve ukládat do plastovo-kovového kontejneru, zahřívat je a vlhčit. Jaká je spotřeba energie a kolik vody je zapotřebí použít za oněch plus minus 40 dnů? Není účelnější nechat tělo 10 či 20 let

Nahrávám...
Nahrávám...