58
Reprodukovaná hudba na pohřbech: kdy je licence zdarma a kdy musíte platit OSA
ThLic. Tomáš Kotrlý, Th.D.
Naše město zřizuje technické služby, příspěvkovou organizaci města. Technické služby podle zřizovací listiny provozují smuteční síň. Za účelem konání smutečního obřadu (rozloučení se zesnulým) pronajímají tuto smuteční místnost různým pohřebním službám za úplatu. Do poloviny roku 2023 uzavíraly technické služby s OSA, z. s., (dříve Ochranný svaz autorský, který spravuje autorská majetková práva hudebních skladatelů, textařů, hudebních nakladatelů a dědiců autorských majetkových práv) licenční smlouvu, zpětně dohlašovaly počet smutečních obřadů a podle toho jim byla fakturována částka za užití autorských děl podle autorského zákona. Na základě rozhodnutí města po konzultaci s advokátkou města přestala být smlouva uzavírána s odkazem na § 35 odst. 1 zákona č. 121/2000 Sb., autorského zákona, ve znění pozdějších předpisů s tím, že konání těchto smutečních obřadů (rozloučení se zesnulým ve smuteční síni) spadá pod výjimku uvedenou v tomto odstavci. Lze obecně smuteční obřad podřadit pod toto ustanovení, a pokud ne, pakliže si síň pronajímá soukromý subjekt (pohřební služba), který platí za pronájem prostor, kde je ovšem hudba přehrávána na zařízení technických služeb (CD přehrávač), kdo má být v takovém případě smluvní stranou k OSA?
Obecně k problematice provozování pohřební služby
Předně je třeba uvést, že ve smyslu § 6 zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, je provozování pohřební služby koncesovanou živností neboli podnikáním dle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů.
Do konce roku 2013 účinný zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, upravoval obecnou definici podnikání. V občanském zákoníku účinném od 1. 1. 2014 (zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, dále jen "občanský zákoník"), který po zrušení obchodního zákoníku upravuje i některé oblasti dříve zahrnuté právě v obchodním zákoníku, není samostatná definice podnikání obsažena. Z toho, jak občanský zákoník v § 420 definuje podnikatele, lze však odvodit, že toto ustanovení nepřímo definuje i činnost vykonávanou podnikatelem, tedy podnikání, a to prostřednictvím pěti základních znaků činnosti podnikatele (podnikání): "Kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele." Z výše uvedeného tedy vyplývá, že živnostenské podnikání je podmnožinou podnikání.
Obecně k autorskému právu a dalším právům chráněným autorským zákonem
Předmětem ochrany dle autorského zákona jsou (mj.) autorská díla, definovaná v § 2 zákona č. 121/2000 Sb., mj. díla hudební, ať už s textem, nebo bez textu, dále umělecké výkony výkonného umělce, definované v § 67 odst. 1 autorského zákona, a zvukové záznamy, definované v § 75 odst. 1 autorského zákona.
K uvedeným předmětům ochrany se vztahují práva stanovená autorským zákonem, a to práva autora/autorů k autorskému dílu, práva výkonného umělce k uměleckému výkonu a práva výrobce zvukového záznamu k takovému záznamu. Autorský zákon přiznává autorům a výkonným umělcům práva osobnostní a práva majetková, výrobcům zvukových záznamů jen práva majetková. S ohledem na konkrétní obsah vašeho dotazu se zaměříme na majetková práva autorů, výkonných umělců a výrobců zvukových záznamů z pohledu autorského práva. Majetková práva se dělí na dvě skupiny, první skupinu tvoří právo autora (a obdobně výkonného umělce a výrobce zvukového záznamu) dílo (a obdobně umělecký výkon, včetně zaznamenaného uměleckého výkonu, a zvukový záznam) užít a udělit jinému smlouvou oprávnění k výkonu tohoto práva (viz § 12 odst. 1 autorského zákona). Druhou skupinu tvoří tzv. jiná majetková práva, která jsou zejména vymezena v § 24, § 25 a § 25a autorského zákona, avšak pro účel předmětného dotazu není potřebný jejich bližší popis.
K právům autora (výkonného umělce, výrobce zvukového záznamu) dílo (umělecký výkon, zvukový záznam) užít a udělit jinému oprávnění k výkonu tohoto práva
Tzv. katalog práv dílo užít je upraven v § 12 odst. 4 autorského zákona, jedná se o demonstrativní výčet těchto práv, kde nalezneme mimo jiné také, vzhledem k obsahu vaší otázky, právo na sdělování díla veřejnosti v podobě provozování díla ze záznamu a jeho přenosu (§ 20 autorského zákona). Totéž právo přísluší také výkonnému umělci (dle § 74 autorského zákona, podle něhož se § 20 použije obdobně i pro výkonného umělce a jeho umělecký výkon) a výrobci zvukového záznamu (dle § 78 autorského zákona, podle něhož se § 20 použije obdobně i pro výrobce zvukového záznamu a jeho záznam). Tato práva jiných subjektů (jiných nositelů práv), než je autor, se souhrnně označují také jako práva související s právem autorským.
Oprávnění k výkonu práva své dílo užít uděluje autor a obdobně výkonný umělec a výrobce zvukového záznamu smlouvou licenční (srov. § 2358 zákona č. 89/2012 Sb. a následující). V praxi v řadě případů, mezi které spadá i "provozování reprodukované hudby", uzavírá licenční smlouvu za autory, výkonné umělce a výrobce zvukového záznamu kolektivní správce, popř. více kolektivních správců. V České republice působí v této oblasti na základě oprávnění ke kolektivní správě udělených Ministerstvem kultury (dle § 96 zákona č. 121/2000 Sb. a následujících) několik kolektivních správců, konkrétně – s přihlédnutím k obsahu vašeho dotazu – OSA, z. s., zastupující autory hudebních děl s textem nebo bez textu, OAZA, z. s., zastupující mistry zvuku – autory, a Intergram, z. s., zastupující výkonné umělce a výrobce zvukových záznamů.
Na základě smlouvy uzavřené mezi kolektivními správci dle § 97g autorského zákona je kolektivní správce OSA, z. s., pověřen – jako tzv. jednotné kontaktní místo – uzavírat s uživateli licenční smlouvy na provozování děl (výkonů a zvukových záznamů) ze záznamu i za ostatní kolektivní správce (více informací viz https://www.osa.cz/uzivatele-hudby/). Kromě kolektivních správců mohou výše zmíněné užití (provozování reprodukované hudby) licencovat (tj. uzavírat za autory, výkonné umělce a/nebo výrobce zvukových záznamů) také tzv. nezávislí správci práv (podle § 104 a následujících autorského zákona). Jde o nový typ "správce" práv, zavedený novelou autorského zákona č. 102/2017 Sb. v rámci implementace směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/26/EU o kolektivní správě práv. Nezávislí správci práv mohou zastupovat pouze ty autory, výkonné umělce a/nebo výrobce zvukových záznamů, kteří vyloučili účinky hromadných smluv uzavíraných příslušnými kolektivními správci, o čemž musí být tito kolektivní správci informováni. V praxi proto lze doporučit obracet se v první řadě na kolektivní správce, resp. na OSA, z. s., jakožto jednotné kontaktní místo, který by měl mít k dispozici informace, ke kterým hudebním nahrávkám může poskytnout licenci a ke kterým nikoli (a který nezávislý správce práv tak učinit může).
Bez udělení oprávnění k výkonu práva dílo užít smlouvou (licenční) může jiná osoba užít dílo pouze v případech, které stanoví zákon. Zákon omezuje práva autora a obdobně práva výkonného umělce a výrobce zvukového záznamu, a tedy i samu výlučnost majetkových práv autorských a práv souvisejících s právem autorským, v případech tzv. mimosmluvního užití díla, mj. v případech zákonných licencí (zejména dle § 30a odst. 1 písm. b) až d), § 30b až 39 zákona č. 121/2000 Sb.).
S ohledem na obsah vašeho dotazu je třeba se zaměřit na zákonnou licenci uvedenou v § 35 autorského zákona. Jedná se o nevýdělečné užití díla v rámci občanských a církevních obřadů, jakož i při nevýdělečných školních představeních, na nichž účinkují výlučně žáci, studenti nebo učitelé, a považuje se za užití, ke kterému se nevyžaduje svolení autora (a obdobně výkonného umělce a výrobce zvukového záznamu) ani se za něj neposkytuje odměna (také rovněž jako "bezúplatná zákonná licence").
Bezúplatná zákonná licence, zakotvená v § 35 autorského zákona (také jako tzv. obřadní licence), umožňuje užití díla a obdobně uměleckého výkonu a zvukového záznamu za podmínek v tomto ustanovení uvedených, tj. mimo jiné v rámci občanských obřadů, mezi které patří také pohřby. Zákonnou podmínkou užití této licence je její užití k nekomerčním účelům, přičemž za komerční účel se nepovažuje vybírání správních poplatků v souvislosti s občanskými obřady. Užitím díla (a obdobně uměleckého výkonu a zvukového záznamu) dle uvedeného ustanovení tedy nesmí být sledován účel dosažení hospodářského nebo obchodního prospěchu.
NahoruK definování přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu
Výklad tohoto pojmu je obsažen v preambuli směrnice o pronájmu a půjčování a o některých právech v oblasti duševního vlastnictví (směrnice EP a Rady 2006/115/ES, preambule, bod 11). Dle předmětného výkladu se nejedná o přímý nebo nepřímý hospodářský nebo…
