64
Provozovatel vs. správce pohřebiště: Kdo je podnikatel a kdo ne?
ThLic. Tomáš Kotrlý, Th.D.
V praxi se opakovaně objevuje otázka:
Může správce veřejného pohřebiště podnikat a vykazovat zisk? A liší se jeho daňové postavení od provozovatele pohřebiště?
Nejistota vychází z toho, že zákon o pohřebnictví pracuje s pojmy provoz a správa bez jejich výslovného rozlišení, což komplikuje výklad zejména ve vztahu k živnostenskému zákonu a daňovým předpisům.
Je všeobecně známo, že provoz hřbitovů je ve většině případů dotován z veřejných rozpočtů obcí. Ve svém dotazníkovém šetření jsem zjistil, že z 97 dotazovaných provozovatelů pohřebišť pouze dva byli ve sledovaném období (2007–2010) skutečně ziskoví. U těchto respondentů jsem ověřoval, zda jejich proklamovaný zisk byl zaznamenaný v účetnictví města, nikoli v účetnictví pověřené právnické osoby jako správce pohřebiště. Blíže viz KOTRLÝ, Tomáš: Pohřebnictví. Právní zajištění piety a důstojnosti lidských pozůstatků a ostatků. Linde: Praha 2013.
NahoruKdo je provozovatel pohřebiště
Veřejné pohřebiště je veřejnou věcí, neboť jeho provozování a v podstatě i zřízení se děje ve veřejném zájmu. Tento veřejný zájem je navíc umocněn subjektem, který je oprávněn veřejné pohřebiště zřídit.
Podle § 16 odst. 1 zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví je provozovatelem veřejného pohřebiště výlučně:
Provozování veřejného pohřebiště není živností. Činnost je vyňata z režimu živnostenského zákona [§ 3 odst. 3 písm. aa) zákona č. 455/1991 Sb., zákon o živnostenském podnikání].
Toto vynětí se však vztahuje na subjekt, kterému zákon svěřuje provozování pohřebiště – tedy na obec či církev.
NahoruPrávní jistota
Provozovatel = vždy obec nebo registrovaná církev či náboženská společnost. Nikdo jiný nemůže být provozovatelem veřejného pohřebiště. Správcem může být kdokoli včetně obce nebo církve.
NahoruCo znamená "zřízení" a co "provozování" pohřebiště
Správními akty vydanými podle stavebního zákona nevzniká samo veřejné pohřebiště, tyto správní akty jsou pouze nezbytnou podmínkou pro zřízení veřejného pohřebiště. To, že je vydáno uzemní rozhodnutí nebo stavební povolení, neznamená, že ke zřízení pohřebiště skutečně došlo. Veřejnou věcí se veřejné pohřebiště stane až jeho skutečným zřízením a faktickým otevřením veřejnosti za podmínek stanovených řádem pohřebiště.
Podle § 18 odst. 1 zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví zahrnuje provozování zejména:
-
vydání a dodržování provozního řádu,
-
vedení hřbitovní evidence,
-
uzavírání nájemních smluv k hrobovým místům,
-
stanovení tlecí doby,
-
zajištění správy a údržby pohřebiště.
Tyto činnosti představují výkon veřejnoprávní odpovědnosti provozovatele. Podrobně musí být popsány v řádu veřejného pohřebiště včetně rozlišení, za co je kdo odpovědný (správce vs. provozovatel).
NahoruOdpovědnost
Za zákonný vznik a provoz pohřebiště, tj. za statutární otázky, vždy odpovídá obec či církev, i když si najme správce.
NahoruKdo je správce pohřebiště
Správce pohřebiště je subjekt, kterého si provozovatel najme na základě smlouvy (nejčastěji příkazní či obdobné smlouvy), aby zajišťoval některé nebo všechny činnosti uvedené v § 18 odst. 1. Správce vždy musí být uveden v řádu veřejného pohřebiště. Absentuje-li v něm, má se automaticky za to, že správcem je provozovatel.
Správcem může být:
Zde je klíčový rozdíl: Liší-li se správce od provozovatele, nestává se provozovatelem ve smyslu zákona o pohřebnictví. Pouze vykonává činnosti jménem provozovatele.
NahoruDůležité rozlišení
Správce ≠ provozovatel, je-li uveden v řádu veřejného pohřebiště jako externí firma. Odpovědnost vůči státu za statutární otázky nese provozovatel, nikoli správce.
NahoruVztah správce k živnostenskému zákonu
Vynětí z režimu živnostenského zákona se vztahuje na provozování pohřebiště jako veřejnoprávní činnost obce nebo církve.
Nevztahuje se automaticky na správce.
Správce, pokud je podnikatelem, vykonává svou činnost za úplatu a může ji vykonávat za účelem zisku. Jeho činnost tak může podléhat živnostenskému oprávnění podle povahy vykonávaných služeb (např. správa majetku, údržba, administrativní služby).
NahoruPodnikání správce
Správce může dosahovat zisku. Jeho zisk vyplývá zpravidla již ze samotné příkazní smlouvy s obcí či církví. Nikdy by zisk správce neměl být zaručen z nájemného za hroby. Toto východisko si nyní musíme podrobněji vysvětlit.
NahoruCenová regulace a monopolní postavení
Zákon svěřuje provozování pohřebiště obci nebo církvi mimo jiné proto, že jde o činnost v monopolním postavení. Nájemce hrobového místa si zpravidla nemůže svobodně "vybrat jiný hřbitov" bez zásadních zásahů do svého rodinného a soukromého života, tzv. pietního režimu.
Proto:
-
ceny nájmu stanoví provozovatel,
-
jejich výše v některých případech podléhá veřejnoprávní kontrole,
-
správce zpravidla připravuje kalkulaci cen pro provozovatele; uplatňuje v cenotvorbě poradní, nikoli rozhodující hlas.
NahoruHranice zisku
Správce může vydělávat typicky v oblastech zahradničení, odpadového hospodářství, ostrahy hřbitova apod., ale nemůže určovat ceny nájmů hrobových míst.
NahoruDaňové postavení
Provozovatel (obec/církev) vykonává provozování pohřebiště jako činnost svěřenou zákonem. Jeho daňové postavení se posuzuje podle obecné daňové úpravy veřejnoprávních korporací a podle toho, zda vykonává ekonomickou činnost ve smyslu zákona o DPH.
Správce jako podnikatel:
