dnes je 14.7.2020

Input:

Pár poznámek ke změnovému zákonu doprovázejícímu nový stavební zákon

2.6.2020, , Zdroj: Verlag Dashöfer

20
Pár poznámek ke změnovému zákonu doprovázejícímu nový stavební zákon

ThLic. Tomáš Kotrlý, ThD.

Nový stavební zákon jako celek má nabýt účinnosti sice až za 3 roky, a do té doby se vše může změnit, přesto si vám dovoluji nabídnout malou ukázku komplikací při jeho tvorbě.

Zásadní připomínka Ministerstva životního prostředí (MŽP) č. 545 k novele zákona o pohřebnictví, která vznikla nedávno v rámci tvorby změnového zákona doprovázejícího nový stavební zákon, je uvedená ve vypořádací tabulce Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) zaslané MŽP dne 21. dubna 2020. Spočívá v tom, že MŽP nesouhlasí s integrací kompetence orgánu ochrany ovzduší jako dotčeného orgánu při zřizování a provozu krematoria a trvá na speciálním úřadu, který by posuzoval ochranu ovzduší při zpopelňování lidských pozůstatků.

Více než 18 let platné znění § 12 zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pohřebnictví”) stanoví, že krematorium lze zřídit jen na základě územního rozhodnutí a následného stavebního povolení; dotčenými orgány jsou vždy také krajská hygienická stanice a orgán ochrany ovzduší.

Předkladatel nového stavebního zákona, MMR, navrhoval, aby dotčené ustanovení zákona o pohřebnictví bylo změněno takto:

„Krematorium lze zřídit jen na základě územního rozhodnutí a následného stavebního povolení; dotčenými orgány jsou vždy také krajská hygienická stanice a orgán ochrany ovzduší povolení záměru podle stavebního zákona. V rámci řízení o povolení záměru posoudí stavební úřad záměr zřízení krematoria z hlediska ochrany veřejného zdraví a ochrany ovzduší.

MMR v souladu s věcným záměrem stavebního zákona zaintegrovalo orgán ochrany ovzduší, souvisí-li se stavbou, do stavebního řízení a počítalo s tím, že pokud bude ochrana ovzduší integrována obecně, mělo by se to logicky týkat i speciální právní úpravy pohřebnictví. Integrace orgánů ochrany ovzduší do státní stavební správy by zajisté zásadně neměla zabránit kvalitnímu posouzení stavby kremační pece z hlediska ochrany ovzduší. MŽP s tímto přístupem zásadně nesouhlasilo, aniž by svou připomínku odůvodnilo.

Stávající právní úprava

Platná právní úprava dotčenosti orgánu ochrany ovzduší při zřizování krematoria (§ 12 zákona o pohřebnictví) je duplicitní se zákonem č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně ovzduší”). Krematoria (společně se zařízeními k výhradnímu spalování těl zvířat) jsou vyjmenovaným stacionárním zdrojem, uvedeným v kategorii 7. „Potravinářský, dřevozpracující a ostatní průmysl”, konkrétně v bodě 7.15 přílohy č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší. Při zřízení krematoria je vyžadována rozptylová studie podle § 11 odst. 9 zákona o ochraně ovzduší a povolení provozu podle § 11 odst. 2 písm. d) téhož zákona, které vydává krajský úřad. Zákon o pohřebnictví č. 256/2001 Sb. v § 14 odst. 3 písm. b) stanoví, že provozovatel krematoria je povinen před zahájením provozu vydat řád krematoria, který musí být schválen krajskou hygienickou stanicí.

Nejedná se jen o případ zřízení nového krematoria. Každé provozované krematorium je povinné k řízení o změně povolení provozu, při které dochází k navýšení projektovaného výkonu nebo kapacity anebo ke zvýšení emisí, předložit rozptylovou studii pro znečišťující látky, podle imisních limitů uvedených v bodech 1 až 3 přílohy č. 1 k zákonu o ochraně ovzduší, zpracovanou autorizovanou osobou podle § 32 odst. 1 písm. e) zákona č. 201/2012 Sb. Povinnost předložení rozptylové studie se nevztahuje pouze na ty případy, kdy dochází k navýšení projektovaného výkonu nebo kapacity krematoria, ale nepochybně nedochází ke zvýšení příspěvku stacionárního zdroje k úrovni znečištění. V případě pochyb je závazné vyjádření krajského úřadu.

Pravděpodobné změny v legislativě

Tím jsou