dnes je 18.4.2024

Input:

Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 1697

1.9.2015, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.3.7.4.4
Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 1697

JUDr. Jarmila Gajdošíková

[Rozdělení pozůstalosti soudem]

Rozdělení pozůstalosti podle nařízení zůstavitele

Zůstavitel nařídí rozdělení pozůstalosti ve svém pořízení pro případ smrti. Tohoto nařízení se dědicové musejí držet a soud neschválí jiné rozdělení pozůstalosti, než které zůstavitel nařídil. Výjimkou mohou být případy, kdy by nařízení zůstavitele bylo v rozporu se zákonem, dobrými mravy či odporovalo právům osob pod zvláštní ochranou.

Umožní-li zůstavitel dědicům, aby uzavřeli dohodu, která by jeho nařízení odporovala, mají dědicové volnost v tom, jak si pozůstalost rozdělí. Buďto se mohou držet nařízení zůstavitele, či mohou jednat, jako by jeho nařízení nebylo. Pokud je dědická dohoda v rozporu se zákonem, dobrými mravy či odporuje právům osob pod zvláštní ochranou, soud ji rovněž neschválí.

Rozdělení pozůstalosti podle nařízení zůstavitele třetí osobou

Zůstavitel smí ve svém pořízení pro případ smrti určit osobu, která určí, jak má být pozůstalost rozdělena. Pravděpodobně zůstavitel pověří osobu, které dal instrukce a seznámil ji se svojí vůlí. I kdyby tak neučinil, tato pověřená osoba jedná podle svého uvážení a pozůstalost rozdělí. Soud jí k tomu uloží lhůtu, aby dělení mohla provést. Lhůta je stanovena v usnesení, proti kterému není možné podat odvolání, nicméně soud ji může prodloužit. Délka lhůty by měla odpovídat obsahu pozůstalosti a měla by být přiměřená.

Pověřená osoba navrhne rozdělení pozůstalosti, k němuž mají dědicové právo vyjádřit se. Toto rozdělení se pokládá za dělení, které by zůstavitel provedl sám. Soud následně zkoumá, zda je rozdělení "spravedlivé", což potvrdí či vyvrátí stanovisko dědiců. Souhlasí-li dědicové, soud rozdělení potvrdí. Nesouhlasí-li dědicové, soud si prozkoumá, zda navržené rozdělení potvrdí, nebo jeho potvrzení zamítne a vydá o tom

Nahrávám...
Nahrávám...