dnes je 2.10.2022

Input:

Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 1649

13.7.2014, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.3.5.2.4
Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 1649

Mgr. Silvie Koubíková

K odst. 1

Pro učinění prohlášení o vydědění platí stejné formální náležitosti jako pro pořízení závěti. Prohlášení o vydědění je tedy možno učinit písemně ve formě holografní (tj. sepsané vlastní rukou s vlastnoručním podpisem), ve formě alografní (tj. závěť sepsaná jinak než vlastnoručně, s vlastnoručním podpisem), formou veřejné listiny (nejčastěji v podobě notářského zápisu) či s úlevami (viz ustanovení § 1542 a násl. NOZ).

Již učiněné prohlášení o vydědění je možno kdykoliv změnit (tj. například částečné vydědění změnit na vydědění úplné či naopak, změnit či přidat důvod vydědění), případně je možno jej zrušit.

I v souvislosti s tímto ustanovením je třeba odkázat na přechodná ustanovení NOZ, podle kterých mimo jiné platí, že pokud zůstavitel zemřel až po dni nabytí účinnosti NOZ a pokud jeho prohlášení či listina o vydědění odporují právním předpisům účinným v době, kdy bylo prohlášení učiněno či listina sepsána, je takové právní jednání i přesto platné, pokud je v souladu s NOZ.

K odst. 2

NOZ zde přináší řešení pro problém v praxi poměrně častý, a sice jak "vydědit“ osobu, která není nepominutelným dědicem. V komentáři k ustanovení § 1646 odst. 1 NOZ již bylo vysvětleno, že institut vydědění je nerozlučně spjat s nepominutelným dědicem

Nahrávám...
Nahrávám...