Zapomněl(a) jste své osobní heslo? Neznáte své přístupové údaje?
Získejte přístup k tomuto placenému dokumentu zdarma.
Informace najdete pod ukázkou textu.
Mgr. Silvie Koubíková
K odst. 1 NOZ v ust. § 1643 odst. 2 stanoví, že nepominutelný dědic má nárok na určitou část svého zákonného podílu. To však neznamená, že by mu musel nutně z titulu povinného dílu připadnout přímo dědický podíl, tedy podíl na pozůstalosti. NOZ totiž zůstaviteli umožňuje volbu, když stanoví, že povinný díl může být nepominutelnému dědici zůstaven buď v podobě dědického podílu (nepominutelný dědic by tak byl jedním ze závětních dědiců či dědiců povolaných dědickou smlouvou), nebo v podobě odkazu. Odkazem (legátem) se v souladu s ust. § 1477 odkazovníku (tj. osobě z odkazu oprávněné) zřizuje pohledávka za některým z dědiců na vydání určité věci či hodnoty. Odkazovník není dědicem, ale věřitelem některého z dědiců. Nepominutelný dědic tedy nemusí být dědicem zůstavitele v pravém slova smyslu, je však nutné, aby se mu z pozůstalosti dostalo hodnoty odpovídající jeho povinnému dílu, což lze učinit i formou odkazu. Povinný díl nesmí být nijak zatížen, tj. zůstavitel nesmí ke svému pořízení ve prospěch nepominutelného dědice připojit podmínky, příkazy ani jiná omezení. K odst. 2 Pokud by povinný díl nepominutelného dědice byl zatížen podmínkou, příkazem či jiným omezením, takové omezení bude vůči nepominutelnému dědici bez účinků. Tento způsob ochrany je však přiznán pouze nepominutelnému dědici a pouze v rozsahu jeho povinného dílu. To má dva důsledky. Za prvé, pokud zůstavitel určil, že nepominutelný dědic má z pozůstalosti nabýt větší část, než kolik činí jeho…