Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 1643

K odst. 1

Toto ustanovení vymezuje, kdo je nepominutelným dědicem, tedy kdo má právo na povinný díl. Zůstavitel ve svém pořízení pro případ smrti primárně nesmí opomenout své děti, tj. své dcery a syny. Pokud by dcery a synové nedědili (a to z jakéhokoliv důvodu, tj. nemají dědickou způsobilost, dědického práva se zřekli, dědictví odmítli, předemřeli zůstavitele atd.), přechází právo na povinný díl na potomky dětí zůstavitele, tj. na zůstavitelovy vnuky a vnučky, pravnuky a pravnučky či na vzdálenější potomky.

NOZ zachovává stejný okruh nepominutelných dědiců, jako tomu bylo podle ObčZ. Ani podle ObčZ nesměl zůstavitel opomenout své potomky. Při tvorbě NOZ se uvažovalo o tom, že by mezi nepominutelné dědice byly zařazeny další osoby, zahraniční právní úpravy mezi nepominutelné dědice například často zařazují manžela zůstavitele či zůstavitelovy rodiče. Nakonec však bylo rozhodnuto ponechat okruh nepominutelných dědiců relativně úzký a zahrnout do něj pouze zůstavitelovy potomky. Toto je možno hodnotit pozitivně, neboť státní ingerence do testovací svobody by měla být co nejmenší. Lze polemizovat i o tom, do jaké míry je v dnešní době legitimní existence institutu nepominutelného dědice jako taková.

K odst. 2

V tomto ustanovení NOZ definuje, jak velký je povinný díl nepominutelného dědice. Velikost povinného dílu se liší podle toho, je-li nepominutelný dědic zletilý či nezletilý. Nezletilému nepominutelnému dědici zákon přiznává silnější ochranu a stanoví, že tento dědic má nárok na tři čtvrtiny svého zákonného dědického podílu. Zletilý nepominutelný dědic má naproti tomu nárok na jednu čtvrtinu svého zákonného dědického podílu. NOZ zde zavádí poměrně významnou změnu oproti ObčZ, neboť výši povinného dílu snižuje. Podle ObčZ totiž platilo, že nezletilý neopomenutelný dědic měl nárok na celý svůj zákonný dědický podíl a zletilý neopomenutelný dědic měl nárok na polovinu svého zákonného dědického podílu. NOZ tedy posiluje testovací svobodu zůstavitele, neboť mu ponechává větší část pozůstalosti nezatíženou povinným dílem.

Jak určit konkrétní velikost povinného dílu?

Zákon tedy stanoví, že nezletilý nepominutelný dědic má nárok na tři čtvrtiny svého zákonného dědického podílu a zletilý nepominutelný dědic má nárok na jednu čtvrtinu svého zákonného dědického podílu. Co to ale znamená konkrétně, jak se velikost povinného dílu určí? Zákonný dědický podíl je podíl vymezený podle pravidel zákonné dědické posloupnosti ve smyslu ust. § 1633 a násl. NOZ. Tato ustanovení definují šest dědických tříd, stanovují, kdo je do jaké třídy zařazen a jak velký je jeho dědický podíl v rámci dané dědické třídy. Aby bylo možno určit výši povinného dílu nepominutelného dědice, je třeba provést zařazení nepominutelných dědiců podle zákonné dědické posloupnosti, z čehož vyplyne velikost jejich zákonného dědického podílu a potažmo velikost povinného dílu.

 NahoruPříklad