Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 1481

Institut dědické nezpůsobilosti je standardní součástí právního řádu prakticky všech evropských států. Její právní úprava vychází z úvahy, že na výhodách plynoucích z právního nástupnictví po zůstaviteli se nemá podílet osoba, která se dopustila činu, který ji činí nehodnou nabýt dědictví s ohledem na zásady spravedlnosti a obecné morálky.

Dědicky nezpůsobilá je ta osoba, která se dopustila zásadního poklesku vůči zůstaviteli, vůči některým osobám zůstaviteli zvláště blízkým anebo vůči projevu jeho poslední vůle. Takto nezpůsobilá osoba je vyloučena z dědického práva.

Z ObčZ byly převzaty dva důvody dědické nezpůsobilosti (§ 469 ObčZ ). Z dědického práva je tak vyloučen ten, kdo se dopustil:

• činu povahy úmyslného trestného činu proti zůstaviteli, jeho předku, potomku nebo manželu
  nebo
  

• zavrženíhodného činu proti zůstavitelově poslední vůli, zejména tím, že zůstavitele k projevu poslední vůle donutil nebo lstivě svedl, projev poslední vůle zůstaviteli překazil nebo jeho poslední pořízení zatajil, zfalšoval, podvrhl nebo úmyslně zničil,